Žádné volné hranice s Evropou? Nové dokumenty odhalily, co se dělo za vlády Tonyho Blaira

Dokumenty, které byly zveřejněny v Národním archivu v Londýně, ukazují, jak intenzivní byly interní debaty ohledně této kontroverzní politiky. Podle dokumentů varovali klíčové osobnosti Blairovy vlády, jako byl vicepremiér John Prescott a ministr zahraničí Jack Straw, před možným přílivem migrantů. Oba ministři volali po odložení politiky, neboť se obávali, že masivní příliv migrantů by mohl přetížit veřejné služby a způsobit sociální napětí.

Na druhé straně ministři jako ministr vnitra David Blunkett hájili otevřené hranice, tvrdící, že pracovní migranti jsou nezbytní pro pokračující prosperitu britské ekonomiky. Blunkett a další z ministerstva financí zdůrazňovali potřebu "flexibility a produktivity", kterou migrantní pracovníci přinášejí, a argumentovali, že Británie si nemůže dovolit omezit imigraci v době, kdy ekonomický růst závisí na rozmanité pracovní síle.

Přesto vláda Blaira nakonec rozhodla pokračovat v politice otevřených hranic. Ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že dopad povolení neomezeného přístupu na britský pracovní trh bude relativně malý. Realita však byla jiná – příliv migrantů výrazně překonal očekávání a během několika týdnů po zavedení politiky byly počty přistěhovalců mnohem vyšší, než se předpokládalo. To vedlo k výzvám k přehodnocení této politiky.

V roce 2013 přiznal bývalý ministr zahraničí Jack Straw, že nepřijetí přechodných kontrol – jak to udělaly téměř všechny ostatní členské státy EU – byla "skvostná chyba", která měla dalekosáhlé důsledky. Tento politický krok přispěl k vzestupu protievropských sentimentů, které hrály důležitou roli při referendu o Brexitu v roce 2016, kde obavy z imigrace byly jedním z hlavních faktorů rozhodnutí o vystoupení Británie z EU.

Dokumenty rovněž ukazují zákulisní snahy o řízení citlivé komunikace. V reakci na přijetí nových zákonů o svobodě informací, které vyžadovaly zveřejňování oficiálních dokumentů na žádost veřejnosti, byli ministři doporučováni používat post-it poznámky pro citlivé zprávy. Tento krok měl zabránit tomu, aby citlivé informace byly zveřejněny na základě žádosti o informace.

Vedle debaty o imigraci dokumenty rovněž poskytují náhled do Blairovy zahraniční politiky. Jeden z dokumentů obsahuje otevřené rozhovory mezi Richardem Armitagem, americkým náměstkem ministra zahraničí, a britským velvyslancem v USA Sir Davidem Manningem, ohledně války v Iráku. Armitage popsal přístup prezidenta George W. Bushe k válce jako "mise od Boha", a varoval, že Bush potřebuje "dávku reality" ohledně situace v Iráku.

Dokumenty také ukazují napětí mezi Blaira a italským premiérem Silviem Berlusconim, který se cítil opomenut poté, co byl vyloučen z trilaterálního summitu mezi Británií, Francií a Německem. Berlusconi údajně použil obraz "zrazeného milence", když vyjádřil svůj pocit, že jej Blair zradil, přestože Itálie podporovala Británii a USA v invazi do Iráku.

V lehčím tónu dokumenty odhalily, že bývalý konzervativní premiér John Major, vášnivý fanoušek kriketu, napsal Blairovi dopis, v němž ho vyzval, aby zrušil kontroverzní kriketovou cestu do Zimbabwe kvůli porušování lidských práv Robertem Mugabem. Major navrhl, aby vláda zajistila kompenzace pro anglický kriketový tým, pokud by byla zrušena.

Rozhodnutí otevřít britské hranice pro migranty z východní Evropy, přestože proti němu varovalo několik klíčových ministrů, zůstává jedním z nejvýznamnějších momentů Blairovy vlády. Politika byla zaměřena na podporu ekonomického růstu, ale zároveň měla významný vliv na vztahy Británie s EU a přispěla k politickému klimatu, které vedlo k Brexitu.

Dokumenty rovněž ukazují složitou, někdy rozpornou povahu Blairova vedení, kdy bylo třeba vyvažovat ekonomické pragmatismus s obavami o sociální tlaky. Nabízejí vzácný pohled na rozhodovací procesy jedné z nejvýznamnějších britských vlád moderní historie.