Zemřel Henry Kissinger, bývalý ministr zahraničí USA a nositel Nobelovy ceny

Ve středu ve věku 100 let zemřel bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Podle Reuters zemřel ve svém domě ve státě Connecticut.

Kissingerovo působení jako šéfa diplomacie za prezidentů Nixona a Forda zanechalo v zahraniční politice USA trvalý otisk, zdůraznila Reuters. V roce 1973 získal Nobelovu cenu za mír za svou roli v diplomatických jednáních ohledně války ve Vietnamu, což však vyvolalo kontroverze kvůli jeho rozhodnutí o intenzivním bombardování Severního Vietnamu.

V 70. letech hrál Kissinger klíčovou roli v diplomatickém otevření Číny, rozhovorech o kontrole zbraní mezi USA a Sovětským svazem, posílení vztahů mezi Izraelem a arabskými sousedy a pařížských mírových dohodách se Severním Vietnamem.

I po rezignaci Nixona v roce 1974 zůstal Kissinger vlivným, ačkoli jeho oficiální role skončila. Aktivně komentoval mezinárodní politiku a poskytoval rady mnoha významným osobnostem. Oceněn byl i za svou roli jako poradce Hillary Clintonové, ačkoliv politicky patřil k republikánům.

Henry Kissinger se narodil v německém Fürthu v židovské rodině a emigroval s rodinou do USA v roce 1938. Pracoval v továrně od 15 let, ale nakonec dosáhl titulu doktora filozofie a stal se profesorem na Harvardově univerzitě.

Kissinger byl klíčovou postavou v americké politice a diplomacii, a to zejména ve druhé polovině 20. století. Jeho politická kariéra zahrnovala poradenské role u několika amerických prezidentů, včetně Dwighta D. Eisenhowera, Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona. Větší význam a výraznější veřejnou pozornost si získal během prezidentského mandátu Richarda Nixona, který jej jmenoval hlavním poradcem pro národní bezpečnost v roce 1969.

Kissinger následně zastával pozici ministra zahraničních věcí USA od roku 1973 do roku 1977 pod prezidenty Nixonem a později Geraldem Fordem. Za svou roli v diplomatických jednáních ohledně války ve Vietnamu obdržel v roce 1973 Nobelovu cenu za mír. Byl architektem politiky "détente" – uvolňování napětí mezi Spojenými státy, Sovětským svazem a Čínou.

Kissinger sehrál klíčovou roli v diplomatickém otevření vztahů s Čínou a jednáních o omezení jaderného zbrojení se Sovětským svazem. Rovněž byl zapojen do mírových dohod na Blízkém východě, zejména při ukončení Jomkipurské války v roce 1973.

Po skončení své vládní kariéry založil Kissinger konzultační společnost Kissinger Associates a pokračoval ve formování mezinárodní politiky svými názory a radami. Jeho odkaz je však kontroverzní, a to zejména kvůli jeho podpoře autoritářským režimům v Latinské Americe a rozhodnutím souvisejícím s válkou ve Vietnamu.

Související

Henry Kissinger slaví 100 let.

Henry Kissinger slaví 100 let. Diplomat, který změnil dějiny a varoval před apokalypsou

Významný státník poválečného období Henry Kissinger je uznáván jako jedna z hlavních osobností americké zahraniční politiky. Jeho přínos k ukončení bojů ve Vietnamu mu v roce 1973 vynesl Nobelovu cenu za mír. Dodnes si udržuje politický vliv, jeho slova mají váhu a vyvolávají respekt. V sobotu 27. května slaví Henry Kissinger 100 let. Je poradcem dvou bývalých amerických prezidentů pro národní bezpečnost a také bývalým americkým ministrem zahraničí.

Více souvisejících

Henry Kissinger

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 47 minutami

V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024) Prohlédněte si galerii

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku

Český astronaut Aleš Svoboda se ve středu na tiskové konferenci v Praze podělil o zážitky z první fáze výcviku. Svoboda je prvním Čechem, který se tohoto výcviku účastní. Před dvěma lety si armádního pilota vybrala Evropská kosmická agentura (ESA). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Rusové zadrželi podezřelého z útoku na generála Kirillova. Terorismus, tvrdí Moskva

Rusko pokročilo s vyšetřováním bombového útoku na generála Igora Kirillova a jeho asistenta v Moskvě. Tajné služby oznámily, že v souvislosti s případem zadržely devětadvacetiletého Uzbeka. Rusové tvrdí, že podezřelého ke splnění úkolu najaly ukrajinské tajné služby, napsala BBC s odvoláním na ruské státní zpravodajské agentury. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Martin Hofmann ve filmu Vlny.

Vlny Jiřího Mádla jsou v užším výběru na prestižního Oscara

Česká kinematografie má po letech zase svého zástupce v užším výběru 15 kandidátů na Oscara za nejlepší zahraniční film. Vyplývá to z tiskové zprávy americké Akademie filmového umění a věd. Česko nominovalo do boje o nejvěhlasnější filmovou cenu snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. 

včera

Mekka, Saúdská Arábie

FIFA rozhodla o dalších pořadatelích MS. Po šesti zemích má následovat Saúdská Arábie

Jeden z největších sportovních svátků, tedy fotbalové mistrovství světa, se v příštích letech rozprostře do šesti zemí a taktéž zase zavítá do Arábie. On-line kongres Mezinárodní fotbalové federace FIFA během minulého týdne rozhodl, že světový šampionát v roce 2030 se nebude konat jen ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, ale vzhledem ke stoletému výročí fotbalového MS i v Uruguayi, Argentině a Paraguayi. O čtyři roky později se pak šampionát představí opět v Arábii. Poté, co se předloni konal v Kataru, se v roce 2034 bude konat v Saúdské Arábii.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Francie, anebo Chorvatsko, ale i Faerské ostrovy a Gibraltar. To jsou čeští soupeři v boji o MS

Nejen čeští fotbalisté se v pátek dozvěděli své soupeře pro nadcházející kvalifikaci na mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat ve Spojených státech, v Kanadě a Mexiku a kterého se nově zúčastní až 48 týmů. Páteční los ve švýcarském Curychu určil, že se český tým v kvalifikační skupině L utká s poraženým z duelu mezi Francií a Chorvatskem (podle toho jak dopadne jejich vzájemný duel ve vyřazovací části Ligy národů), Černou Horou, Faerskými ostrovy a Gibraltarem. Nový kvalifikační cyklus pro svěřence kouče Ivana Haška odstartuje 22. března.

včera

Aktualizováno včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

včera

Očkovací kampaň v metropoli Demokratické republiky Kongo

Lékaři identifikovali záhadnou nemoc, která zabíjí v Kongu

Ministerstvo zdravotnictví Demokratické republiky Kongo oznámilo, že dříve neznámá nemoc, která se šíří v oblasti Panzi, je těžkou formou malárie. Tato nemoc, která vyvolává respirační potíže a je zhoršována podvýživou, již v listopadu ve jihozápadní provincii Kwango zabila 143 lidí.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Rusko vs. NATO: Kdo by zvítězil, pokud by vypukla válka?

Napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí (NATO) zůstává i nadále jedním z hlavních bezpečnostních rizik současného světa. Navzdory rétorice a konfrontačním krokům ze strany Moskvy je však přímý konflikt mezi oběma stranami považován za krajně nepravděpodobný, především kvůli jeho katastrofickým důsledkům. Magazín The Week se přesto zamyslel nad tím, kdo by v případném konfliktu vyhrál.

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Mateřské drony a lasery. Ukrajina představila průlomové zbraně v boji s Ruskem

Velitel Sil bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny, plukovník Vadym Sucharevskyj, oznámil, že Ukrajina vyvinula laserovou zbraň nazvanou „Trojzubec“. Na konferenci „Evropský obranný průmysl: Perspektivy spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem“, kterou pořádalo analytické centrum We Build Ukraine, také představil projekt tzv. mateřských dronů.

včera

Severokorejští vojáci jsou ideologičtější, což je může činit fanatičtějšími a ochotnějšími zemřít, řekl Motyl pro EZ

Severokorejští vojáci bojující po boku ruské armády čelí jazykové bariéře a neznalosti ruských vojenských praktik. Zároveň mohou fanatičtější a ochotnější zemřít. Pro EuroZprávy.cz to řekl uznávaný americký politolog a historik Alexander J. Motyl.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy