Život v Pásmu Gazy jako postapokalyptický film: Ozbrojené gangy bojují o humanitární pomoc

Podle svědectví místních obyvatel a zdravotníků šlo o příklad narůstající anarchie, která v Gaze vládne. Kromě pokračující izraelské ofenzivy se situace zhoršuje vnitřními boji mezi militantními frakcemi, rodovými klany, zločineckými gangy a zbytky struktur Hamásu.

„Máte tady gangy, izraelské nálety, Hamás, a mezi tím trosky měst, ve kterých zoufalí lidé vaří na ohni a živoří ve stanech. Je to jako postapokalyptický sci-fi film,“ popsal situaci jeden z humanitárních pracovníků.

Válka začala v říjnu 2023 útokem Hamásu na jižní Izrael, který si vyžádal 1 200 obětí a únos 251 lidí, z nichž 50 je stále drženo v Gaze. Izraelská odpověď vedla k smrti více než 56 500 Palestinců, většinou civilistů, a k rozsáhlému vysídlení obyvatelstva. Téměř celé území Gazy bylo zničeno.

Nyní se o moc bojuje i mezi Palestinci samotnými. Vedle Hamásu v terénu působí další militantní skupiny, rodové milice, zločinci i nově vytvořené aliance komunitních vůdců. Výsledkem je rozdrobení Gazy na území ovládaná různými ozbrojenými aktéry.

Izraelská armáda (IDF) ovládá značné části území, včetně bezpečnostní zóny podél hranic a oblastí u egyptské hranice. Spolupracuje zde s tzv. Lidovými silami, milicí vedenou bývalým pašerákem Jásirem Abú Šabábem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že Izrael ozbrojuje klany bojující proti Hamásu.

Hamás, i přes rozsáhlé ztráty v řadách svých vůdců a oslabené vojenské kapacity, zůstává silou především na severu, v Gaze a zničených čtvrtích Jabálíja a Šudžajja. Jeho představitelé se skrývají, ale stále organizují život – například zajišťují pořádek u pekáren či doprovod konvojů.

Napětí mezi Hamásem a gangy narůstá, což ilustroval i incident v nemocnici. „Lidé v Khan Júnisu viní ozbrojence, že zničili nemocnici, a žádají omluvu,“ uvedl jeden z vedoucích lékařů.

Jednotky Hamásu čelí i izraelským útokům. Například minulý týden při náletu na Deir al-Balah zahynuli příslušníci tzv. jednotky Sahm, která potírá rabování. Útok si vyžádal i civilní oběti. Izrael popřel, že by policisté v tu chvíli rozdávali zabavenou pomoc.

Zásoby pomoci, které se nashromáždily během dvouměsíčního příměří, rychle došly a následných 11 týdnů Izrael přísun zboží zcela zablokoval. Nedostatek potravin udělal z humanitární pomoci komoditu, o kterou se bojuje. Mouka se na černém trhu prodává až za 500 dolarů za 25kilový pytel.

Některé klany tvrdí, že jejich motivací je chránit obyvatelstvo. „Přišli jsme bránit naše potraviny před zloději,“ prohlásil Abu Salmán al-Mughani z Vrchního kmenového výboru poté, co jeho muži chránili jeden z konvojů.

V posledních týdnech bylo do Gazy vpuštěno asi 70 kamionů denně, většinou s moukou pro komunitní kuchyně. Tyto konvoje ale bývají často napadeny nebo rozebrány zoufalými civilisty. „Když vyjede 50 kamionů, čeká na ně 50 000 lidí,“ popsal situaci další z pracovníků.

Při pokusech civilistů dostat se k potravinovým centrům, které nedávno otevřela soukromá humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), došlo podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) k více než 500 úmrtím způsobeným izraelskou palbou. Další lidé zahynuli při střetech mezi gangy a obyvateli.

Izraelský list Haaretz minulý týden zveřejnil svědectví vojáků IDF o tom, že dostali rozkazy střílet na civilisty. Armáda oznámila vyšetřování možných válečných zločinů.

„Jsem přímo na místě, a už ani já nevím, kdo po kom vlastně střílí,“ cituje list jednoho izraelského důstojníka.