Změna času: Proč dodnes přetáčíme letní a zimní čas? Ministři se ho bojí zrušit, píše server

V noci ze soboty na neděli se přesuneme zpět na zimní čas, což znamená, že v neděli budeme moci zůstat v posteli o hodinu déle. Tato změna času, která probíhá dvakrát ročně, na podzim a na jaře, má ale více nevýhod než výhod. Uvedl to polský server Gazeta Wyborcza.

Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyjádřili v průzkumech prováděných Evropskou komisí proti střídání času. Evropský parlament v roce 2019 hlasoval pro zachování pouze jednoho času - buď zimního nebo letního.

Každý stát měl mít možnost vybrat si preferovaný čas, i když Evropská komise doporučovala koordinaci v této otázce. Rozhodnutí europarlamentu měla potvrdit Rada Evropské unie, tedy ministři z členských zemí, ale za čtyři roky se této otázce nepodařilo věnovat dostatek času.

Různé důvody bránily hlasování, od brexitu přes pandemii, migrační krizi až po válku na Ukrajině. Vždy se našlo něco, co bylo považováno za důležitější. Ministři se však ve skutečnosti vyhýbají diskuzi na toto téma, protože si uvědomují, že otázka času může rozdělit Evropu.

Podle výsledků průzkumů jsou největšími zastánci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní čas, nazývaný "opravdový" čas, preferují například Finsko, Dánsko a Nizozemsko.

Kromě toho je EU rozdělena do tří časových pásem: západoevropský čas platí pro Irsko a Portugalsko, východoevropský čas pro země jako Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Kypr, zatímco středoevropský čas převažuje v zbytku Evropy. Pokud by se státy nedohodly na změně času, Evropa by mohla být mnohem více rozčleněna podle časových pásem.

Zatím to však nevypadá, že by se v nejbližší době měly provést nějaké změny ohledně střídání času. Jedinými evropskými zeměmi, kde se čas nemění, zůstávají Island, Bělorusko a Rusko.

Původním cílem zavedení letního času byla úspora elektrické energie. Avšak vědecké studie již dávno ukázaly, že tato úspora je spíše iluzorní. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Související

Tomáš Zdechovský

Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici

Jen několik hodin zbývá do okamžiku, kdy se hodiny vrátí o hodinu nazpět kvůli střídání letního a zimního času. Dlouhá léta se na úrovni Evropské unie řeší zrušení změn času. Podle aktuálního vyjádření europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na tom panuje shoda u zástupců většiny členských zemí. 

Více souvisejících

Změna času

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy