ČSOB Pojišťovna chrání své klienty už 30 let

Dne 17. dubna 2022 oslaví ČSOB Pojišťovna 30 let svého působení na českém trhu. Přesně před 30 lety totiž obdržela, tehdy ještě jako Pojišťovna IB, licenci k podnikání v pojišťovnictví a stala se tak jednou z prvních soukromých pojišťoven v tehdejším Československu. Začínala jako malá životní pojišťovna v Pardubicích a dnes je s tržním podílem 8,5 procenta 4. největší pojišťovnou v ČR a pečuje o 1,5 milionu klientů.

„Ušli jsme kus cesty. Fakt, že jsme na trhu tak dlouho je pro mě především signál, že klienti nám důvěřují a jsou s námi spokojení. To je velký závazek, kterému chceme dostát i v budoucnu,“ uvedl předseda představenstva ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický.

„Na svou minulost by firma neměla zapomínat, je její součástí, učí se z ní… I proto si toto výročí připomínáme. Chceme být ale především pojišťovnou pro budoucnost. Pojišťovnou využívající maximálně nové technologie, inovace… Poskytovat klientům komplexní pojistnou ochranu a služby odpovídající potřebám 21. století. Svou roli ve společnosti však vnímáme mnohem šířeji. I nadále budeme aktivní v oblasti sociální odpovědnosti, udržitelnosti a ekologie,“ doplnil Jiří Střelický.

V roce 1992 se tehdy ještě Pojišťovna IB zaměřovala zejména na životní pojištění. Jejím prvním produktem bylo KZP1 – kapitálové životní pojištění. ČSOB Pojišťovna, jak ji známe dnes, působí pod tímto názvem od 6. 1. 2003, kdy došlo k fúzi IPB Pojišťovny (dříve Pojišťovna IB) a ČSOB Pojišťovny (dříve Chmelařská pojišťovna).

Za třicet let vyrostla ve čtvrtou největší pojišťovnu na českém trhu a pečuje o 1,5 milionu klientů. V roce 2021 ČSOB Pojišťovna dosáhla předpisu ve výši téměř 14 mld. Kč, uzavřela přes půl milionu smluv a vyřídila přibližně 240 tisíc pojistných událostí. Její aktuální tržní podíl je 8,5 procent.

Související

Výpadek Komerční banky

Mimořádná zpráva K útokům na české banky se přihlásili proruští hackeři. Napadli i web pražské burzy

Pět velkých českých bank se dnes potýkalo s výpadky svých internetových služeb. Problémy na webu či na twitteru ohlásila hlásí Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, Air Bank a Fio banka. Podle vyjádření jejich tiskových oddělení pro server EuroZprávy.cz se banky staly terčem takzvaných DDoS útoků. S podobnými problémy se v pondělí potýkala řada polských bank a úřadů, které se staly cílem proruské hackerské skupiny NoName057(16). Ta se posléze přihlásila i k útokům v Česku. Vláda ani Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozsáhlý kybernetický útok na přímé dotazy serveru EuroZprávy.cz nekomentovaly.
Ilustrační fotografie. Původní zpráva

Platba v hotovosti má zůstat zachována, shodují se politické strany a ČNB. Její odmítání je problém

SPD chce zavést platbu v hotovosti mezi ústavní práva, přestože je odmítání tohoto druhu plateb nelegální. EuroZprávy.cz proto oslovily všechny parlamentní strany s tím, co si o předloženém návrhu myslí. Vyjádření zaznělo i z České národní banky. Odmítání hotovosti je stále častější problém, proti tomuto trendu prý bojuje i Evropská centrální banka. 

Více souvisejících

ČSOB

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 25 minutami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 3 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy