Kokořín není jen hrad z písničky. Skrývá tajemnou jeskyni i masivní pevnost

Asi nejznámější památkou zdejšího kraje je hrad Kokořín, vystavěný na skalním soklu nad údolím potoka Pšovka. Zdejšímu hradu předcházelo starší sídlo v podobě tvrze, která stávala jižně od dnešního hradu nad skalními srázy západní části Kokořínského dolu. Toto sídlo zde stávalo již od druhé poloviny 13. století.

Pověst hovoří, že „hrad Kokořín kdysi dávno založil rytíř Okoř z rodu pánů z Dubé. Jeho syn se zasnoubil s dcerou rytíře Ctibora, majitele tvrze ve Vidimi. Po smrti Okoře se jeho syn zamiloval do dcery pána z Housky a rovněž si jí vzal za ženu. Ctibor mu tuto zradu nemohl zapomenout a choval k němu nepřátelství. Následně ho donutil, aby i se svou ženou Kokořín opustil a nikdy se sem již nevrátil.“

Podle první písemné zmínky z roku 1320 se ukazuje, že hrad vznikl někdy ve 2. čtvrtině 14. století. Zdejší oblast tehdy tvořila skutečně okrajovou část panství pánů z Dubé, ovšem zakladatelem hradu byl spíše než bájný Okoř nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. Hrad byl následně obýván asi do poloviny 16. století. V dobách husitských válek byl husity dobyt, ovšem přetrval. Osudnou se mu stala jeho poloha a špatný přístup. Péče a zájem o něj začala upadat a hrad tak během 16. století začal značně chátrat, až zpustl natolik, že již nebyl způsobilý k bydlení.  Již v této době se o něm psalo jako o pustém. Kolem roku 1530 byla asi dva kilometry od hradu Kokořína rodem Běřkovských ze Šebířova ve vsi postavena tvrz, která se později proměnila v barokní zámek.

V období romantismu se zřícenina Kokořína se svým okolím stala inspirací mnohým našim umělcům. V roce 1894 koupil celou oblast, včetně zříceniny, velkostatkář Václav Špaček, který si zakoupil i šlechtický titul s přídomkem „ze Starburgu“. Rozhodl se, že v okolí Kokořína vybuduje zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto v letech před první světovou válkou začal opravovat a přestavovat hrad a v údolí začal stavět rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty. Zemřel v roce 1912 a na dílo svého otce navázal jeho syn Jan. V letech 1911 až 1919 tak hrad Kokořín získal svou současnou, romantickou podobu. Hrad tak byl zachráněn před zkázou, nicméně přišel o část své historické hodnoty.

Novodobí majitelé měli hrad v majetku až do roku 1950, kdy jej převzal stát. Dědicové Špačků se znovu majetku ujali až v roce 2006, kdy jim byl hrad navrácen. Významná památka je tak v rukou tradičních majitelů a nadále zůstává otevřená veřejnosti. Nabízí dva prohlídkové okruhy a krásné výhledy z téměř 38 metrů vysoké věže.

Kromě hradu Kokořín nabízí okolí i další památky, například tajuplný hrad Houska s údajnou bránou do pekel či královský majestát v podobě hradu Bezdězu. Nedaleko samotného Kokořína se pak nachází pozůstatky skalního hradu Nedamy, případně za zastávku stojí i zámek v Mělníku, stejně jako celé město.

Velmi zajímavou lokalitu představuje i slovanské hradiště zvané Hradsko. Jedná se o hradiště obývané od 8. do 12. století, které se nachází na náhorní plošině obklopené strmými svahy s pískovcovými skalami, přístupné jen po 70 metrů široké šíji, chráněné původně dvěma valy. Byly zde odkryty základy obydlí i velmožského dvorce a také pohřebiště. Někteří badatelé právě sem situují dávný hrad Canburg, který v roce 805 neúspěšně dobývalo vojsko franckého krále Karla Velikého. Jestli tomu tak doopravdy je, se nedá říct. Dnes tato lokalita každopádně pojí mystiku historie s nádherou přírody.

Právě přírodními krásami zdejší kraj oplývá. Jsou tu především malebná údolí, kaňony, doly, skalní zdi, věže, sloupy a další nejrůznější útvary. Za zmínku jistě stojí tzv. Pokličky. Jedná se o sloupy z pískovce zakryté poklopy o výšce až dvanáct metrů. Známé jsou též Čertovy hlavy v podobě pískovcových soch od sochaře Václava Levého, které pocházejí už z druhé poloviny 19. století.

Nachází se zde také nepřeberné množství skalních uliček, bludišť a jeskyní. Za zmínku jistě stojí například Sluneční jeskyně, Barcalína či Partyzánská jeskyně, která byla uměle vyhloubena v roce 1944 a sloužila jako úkryt.