Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Mezi nejznámější hradní zříceniny Českého ráje jistě patří Trosky, které tvoří nezaměnitelnou dominantu celého kraje. Byť hrad dnes příznačně tvoří jen trosky jeho někdejší středověké krásy, stojí jistě za návštěvu už jen kvůli výhledům, ale též zajímavé historii. Byť byly obě čedičové skály výraznou siluetou poutající pozornost již pravěké obyvatele okolí, přilákala lokalita středověké stavitele až na konci 14. století. Mezi lety 1380 až 1390 zde nechal majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka vystavět ve své době módní hrad, který disponoval vyváženou dispozicí. V tomto případě jej tvořily dvě věže na vrcholcích skal a mezilehlý palác. Hrad nebyl jen pohodlnou rezidencí, ale též pevností, jak dokládá období husitských bojů, během nichž nebyl hrad dobyt. Na své výrazné, v krajině dominantní a těžko přístupné situování však doplatil později. Již během 15. století často střídal majitele, kteří později raději sídlili v pohodlnějším zámku. Během třicetileté války hrad zpustl a začal se nenávratně proměňovat ve zříceninu, kterou lze bez nadsázky označit za jednu z nejkrásnějších u nás.

Vedle Trosek se ovšem v Českém ráji nachází ještě řada dalších méně známých hradních zřícenin. Například nedaleko slavného hradu Valdštejn, který též patří mezi nejstarší hrady v kraji, se nachází skromné pozůstatky skalního hradu Kavčiny. O hradu se toho příliš neví. Neexistují k němu téměř žádné písemné doklady. Zmíněn je pouze jednou a to roku 1440, kdy byl dobyt společně s Valdštejnem jako sídlo lapků. Jak přesně vypadal, musí lidé odhalit sami.

Málo který návštěvník zavítá až sem, jelikož cesta je zde neznačená a hlavní směr vede přirozeně z Valdštejna směrem na další významnou památku, kterou je zámek Hrubá Skála, původně také středověký hrad.

Mnohem známější je jistě zřícenina hradu Valečov. Původně se jednalo o dřevěný hrad vystavený na příhodné skále snad již někdy po roce 1300. Po husitských válkách byl hrad dobyt a vypálen. Tento jeho na první pohled nešťastný osud mu naopak umožnil proměnu v kamenný hrad, kterým se stal během 2. poloviny 15. století. I on později doplatil na svou polohu a nepřístupnost. Namísto panstva jej později začal obývat prostý lid, který jej však již nedokázal udržet v jeho původně podobě a hrad se tak proměnil ve zříceninu.

O něco severněji leží též známé zříceniny hradu zvané Drábské světničky. Hrad byl vystavěn snad již ve 2. třetině 13. století. Jednalo se též převážně o dřevěný hrad s věží, který byl vybudován na sedmi pískovcových blocích. Jeho funkce byla především strážní. Svému účelu sloužil snad až do husitských válek, kdy byl nejspíše udržován, ale následně navždy opuštěn.

Nedaleký hrad Klamorna vznikl nejspíše stejně jako Drábské světničky v rámci kolonizační aktivity hradišťských cisterciáků. Oba dva hrady, stejně jako Staré Hrady u Příhraz plnily alespoň zpočátku funkci strážních bodů, střežících klášterní území i část pojizerské stezky. Historie obou hradů končí někdy během 15. století.

Badatelskou otázkou zůstávají zbytky hradu dnes nazývaného Hynšta. Skalní hrad zde existoval ve 13. až 14. století, ovšem jeho původní název neznáme, písemné prameny o něm zcela mlčí. Přesně se tak neví, kdo byl jeho zakladatelem, ani k čemu přesně hrad sloužil. Byl-li jen strážním bodem či rezidencí, musí návštěvník posoudit sám na základě dochovaných reliktů v podobě dvou světniček. Z větší části byl stejně jako většina ostatních dřevěný.

Podobných zřícenin je zde ale mnohem více. Na závěr lze zmínit například Kozlov (Chlum), Zbirohy, Pařez či mnohem známější Vranov a nedaleký Frýdštejn.