Kam na dovolenou? Tyto země jsou podle Šándora bezpečné

Praha - Hostem pořadu Vaše téma byl bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. Vyjádřil se hlavně k bezpečnostním opatřením v Evropě a boji proti terorismu vůbec.

Evropské státy po teroristických útocích v Bruselu hledají cestu, jak podobným tragédiím zabránit. V ulicích se objevili vojáci se samopaly, klíčové objekty zvýšily ostrahu. "Pokud se ale někdo rozhodne, že se odpálí v metru nebo na letišti, ani 20 ozbrojenců mu v tom nezabrání," uvedl Šándor.

"Terorismus tady byl, je a bude. Prostě ho nevymýtíme," pokračoval bezpečnostní expert. Bezpečnostní složky prostě nedokážou uhlídat všechno, nemají na to podle něj lidi ani finance. "Lidí, kteří nám chtějí ublížit, je mnoho, a lidí, kteří tomu mohou zabránit, je málo. Už tady je nesrovnalost," ilustroval příkladem.

"Ale pravděpodobnost, že se stanete obětí teroristů, je velmi malá. Další alternativa by navíc byla, že bychom nikam nejezdili a báli se vystrčit nos," dodal na druhou stranu Šándor. Hysterie po teroristických útocích je podle něj přehnaná a politici by ji měli trochu mírnit.

"Bez řešení příčin se navíc budeme točit v kruhu. Politici přitom pronášejí projevy, které by mohly být staré 20 let a nikdo nic nedělá," řekl bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby.

"Nikdy vám nikdo nezaruší, že se vám nic nestane, ale něco se dělat dá," doplnil Šándor. "Už jen to, že jedeme do cizího města, vyžaduje větší obezřetnost. Nejdříve bych se podíval na webové stránky ministerstva zahraničí a některé další zahraniční. Riziko jde navíc snížit, já například v Londýně nebo Paříži jezdím taxíkem," vypočítal.

Evropské bezpečnostní složky podle Šándora situaci zvládají, vzhledem ke zmiňovanému množství prostředků. V Česku ale podle něj nebezpečí nehrozí ze dvou důvodů. "První je vnitřní. Máme tu sice asi 20 tisíc muslimů, kteří nejsou bezproblémoví, ale nejsou radikální," vysvětlil odborník.

"Ten druhý je vnější. Česko se příliš neangažuje v zahraničních misích a nedělá nic nebezpečného," doplnil. "Tahle pomsta byla vidět na Francii. Dlouhou dobu taky stála mimo a neangažovala se v různých invazích. Jakmile se ale začala na misích podílet, stal se 13. listopad," vyvozuje souvislost Šándor.

Bezpečnostní expert také dodal, že lidé by měli přestat situaci vnímat jako boj dobra se zlem. "Svět je krutej, o tom není pochyb. To, co se děje, není boj dobra se zlem, přestaňme to vnímat jako pohádku. Jsou tu lidé a státy, které mají vlastní zájmy, a to všechny ovlivňuje," prozradil zákulisní hru.

Řada dotazů diváků směřovala na letošní dovolenou. Oblíbené destinace v severní Africe Šándor nedoporučuje. Tunisko vůbec ne. Maroko má silnou pozici bezpečnostních složek. Tam bych se nebál. V Egyptě bych se určitě vyhnul Sinaji. Turecko přišlo o velkou část klientely z Ruska a udělá vše proto, aby svou rivieru před terorem ochránilo," vyjmenoval oblíbená místa českých turistů a s nimi spojená rizika.

"Pokud se lidé opravdu bojí, ať jedou na Slapy. Protože být jen zavřený v hotelu a bát se, to není dovolená," shrnul Šándor. "Musíme se prostě naučit žít s tím, že to není tak, jak to bývalo. To je prostě fakt," uzavřel.

Andor Šándor je bývalým náčelníkem Vojenské zpravodajské služby ČR a uznávaným odborníkem na otázky bezpečnosti, hrozby terorismu a krizový management. V současné době působí jako soukromý poradce v oblasti bezpečnosti.

Související

Máchovo jezero, ilustrační fotografie.

Na chatu, na Mácháč nebo do Jugošky. Takové byly dovolené za socialismu

Zatímco dnes vyráží Češi na dovolenou běžně po celém světě, za minulého režimu mohli do zahraničí jen ti „vyvolení“, kteří získali povolení vycestovat. Pak se tehdy vyráželo do Bulharska nebo do Jugošky – Jugoslávie. Mnohem častěji se ale na dovolenou jezdilo na chatu nebo třeba pod stan na Mácháč, tedy k Máchovu jezeru.
Dovolená, ilustrační foto

Americký fenomén „pomstychtivého cestování“ skončil. Nejistota a strach brzdí zájem o dovolené

Během uplynulých čtyř let zaznamenal svět prudký nárůst cestování, když lidé po pandemii horečně doháněli ztracené zážitky. Tento fenomén, známý jako „revenge travel“ neboli pomstychtivé cestování, se však nyní náhle zadrhl. Podle cestovních expertů je hlavní příčinou kombinace ekonomické nejistoty, geopolitických obav a rostoucí nervozity z bezpečnosti.

Více souvisejících

dovolená Andor Šándor (bezpečnostní specialista) Terorismus

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy