Písek: Město zlata, královského hradu a nejstaršího dochovaného kamenného mostu

Archeologické nálezy v blízkém okolí přinesly doklady osídlení již z období pravěku. Počátky dnešního města mají ovšem své kořeny nejspíše ve 12. století, kdy sem přišli první lidé za bohatými nalezišti zlata, které se dalo rýžovat ze zlatonosné řeky Otavy. Pro toto období se hovoří o staré osadě, z níž se později vyvinula tržní osada. Zdejší hlavní nerostné bohatství s ní bylo navždy spojeno a proniklo i do jejího názvu.

Dnešní město založil v blízkosti staré osady v polovině 13. století král železný a zlatý Přemysl Otakar II. Lokace samotného města mohla proběhnout již v závěru vlády Václava I., ale k samotnému zahájení výstavby došlo až v roce 1254. Tehdy zde na břehu řeky vzniká hrazené královské město, které kontrolovalo jak důležité naleziště zlata, tak také obchodní stezky, které se zde křižovaly, především tzv. Zlatou Stezku.

V 50. až 70. letech 13. století zde dle královské vůle vznikly další městské dominanty, především královský hrad a kamenný most. Byť most nejspíše skutečně pamatuje krále Přemysla Otakara II., první písemné záznamy o mostu pocházejí až z roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV., který nařídil, že pokuty vybírané ve městě musí být používány na jeho údržbu. Zajímavostí je, že byl stavěn na suchu. Až po jeho dostavbě byla řeka uměle převedena do nového koryta, které vedlo pod ním. Most je dlouhý téměř 110 metrů včetně zdí na levém předmostí a široký před 6 metrů. Stojí na šesti pilířích a je tvořen sedmi oblouky. Právě oblouky mostu byly často poškozovány povodněmi a do dnešního dne se zachovalo šest středověkých. Původní most míval na svých koncích dvě mostní věže, které se do současnosti nedochovaly. První se zřítila roku 1768 během povodně i s hlásným a druhá byla úmyslně stržena kvůli nárokům na dopravu roku 1825.

Oficiálně se most jmenuje „Kamenný most v Písku“, ale říká se mu též „Jelení most“. Podle pověsti je tomu proto, že ve středověku bylo rozhodnuto, že se bude jmenovat podle prvního, kdo přes něj přejde na druhý břeh Otavy. Stalo se ale něco, co nikdo nečekal a prvním chodcem se stal jelen z blízkých lesů. Proto se mu začalo říkat Jelení, byť většina místních mu dnes říká „starý most“. Jedná se o druhý nejstarší doložený kamenný most u nás a o dodnes nejstarší dochovaný most v České republice.

Nedaleko mostu se vypíná majestátní komplex budov, jejichž podstatnou část tvoří původní královský hrad. Ten zde byl vybudován písecko-zvíkovskou stavební hutí. Hrad vznikl v rámci městského opevnění, do kterého byl vsazen, přičemž částečně využil obvodové městské hradby. Typologicky se řadí mezi tzv. středoevropské kastely, pro něž je typický pravidelný, často čtvercový půdorys s nárožními věžemi.

Hrad byl hlavní dominantou města. Každý, kdo sem přicházel, musel projít kolem hradu, na nějž se následně přenesl menší soudní úřad, tzv. cúdy, který měl právo na urovnávání sporů. Na hradě též sídlil purkrabí. Jako poslední panovník zde pobýval král Václav IV. Později se hrad dostal do majetku šlechty a města, které ho využívalo částečně jako skladiště. Velký požár města v roce 1532 poničil i hrad, který je následně uváděný jako pustý.  

Samotné město však po celou dobu vzkvétalo. Za vlády Karla IV. byla v Písku založena solnice a sklad obilí, tehdy největší v Čechách. V období husitských válek sice husité vyplenili písecký klášter a krátce nato dobyli i město, následně se však Písek stal důležitým centrem hnutí a vyhnula se mu větší zkáza. Konec zlaté éry přichází v 16. století, kdy upadají zdejší zlatonosné výnosy. Za třicetileté války, v letech 1619 až 1620, bylo město dobyto a obyvatel města značně ubylo. Město tehdy opět připadlo ke královské komoře. Lepší časy přišly během 18. století, kdy se Písek opět stal střediskem Prácheňského kraje.