Billboardy na dálnicích? Vláda projedná jejich omezení

Reklama by mohla být pouze na provozovny, které jsou ve městech vzdálené do 50 metrů od poutače, nebo do 200 metrů mimo souvisle zastavěné území.

"I pro umísťování takovýchto reklamních zařízení se však navrhuje zachovat dosavadní poměrně přísný povolovací režim, aby nedošlo k nadměrnému narušení bezpečnosti silničního provozu a zároveň zachovat časové omezení vydávaného povolení (pět let), aby bylo možné zařízení po určité době revidovat a zohlednit například změny v intenzitě provozu či v stavebně technickém provedení souvisejícího úseku pozemní komunikace," uvádí zpráva.

Tato pravidla by měla platit pro reklamu, kterou může řidič z auta vidět. Pro billboardy, které sice vidět nejsou, ale můžou stejně ohrozit životy cestujících při nehodě, bude platit také povolovací režim, pokud budou stát do 100 m od dálnice, do 50 m od silnice I. třídy nebo do 15 m od kraje silnice II. třídy.

Novela zákona by mohla platit od začátku roku 2012, reklamy umístěné v okolí dálnic by mohly zůstat na svých místech nejdéle pět let od začátku platnosti, zmizet by tedy měly nejpozději v roce 2017.

Cena pozemku, na němž se budou stavět dopravní komunikace, by se měla nově určovat podle způsobu použití pozemku před vydáním územního rozhodnutí o stavbě. "Pozemky dosud vykupované (nebo vyvlastňované) jako stavební budou vykupované nebo vyvlastňované za jejich skutečnou cenu, za jakou by je dosavadní vlastník prodal (pokud by nebyl pozemek úředním rozhodnutím určen pro výstavbu dopravní infrastruktury), která by také spravedlivě zohlednila skutečné zhodnocení pozemku činností vlastníka a odstranila diskriminaci ostatních vlastníků pozemků, kteří "neměli štěstí" a jejich pozemky nebyly určeny k výstavbě infrastruktury," dodává materiál.

Zároveň novela zákona přináší možnost vyplacení "bonusu" proti znaleckému posudku při výkupu pozemků, které mají sloužit pro stavbu dopravní infrastruktury. Ministerstvo dopravy doufá, že dojde ke zrychlení výstavby dálnic bez zbytečných tahanic a státního vyvlastňování. V současnosti totiž podle zprávy často nechtějí přistoupit vlastníci pozemků na dohodu s investory, protože cena, kterou dostanou ve vyvlastňovacím řízení je vyšší, než kterou může nabídnout stát při "dobrovolném" výkupu pozemku.

V rámci omezování legislativních limitů pro výstavbu infrastruktury, počítá návrh také s možností spolufinancování nadstandardních staveb od soukromníků nebo od obcí. "Jde konkrétně o stavby, jejichž vybudování v rámci budování hlavní dopravní stavby není objektivně zcela nezbytné - původní projektová dokumentace, dokumentace záměru s nimi nepočítala - nebo je jejich provedení nadstandardní, (nad rámec příslušných předpisů, technických norem apod.) a k jejichž realizaci dochází na základě uplatněné námitky některého účastníka řízení zahrnuté do územního rozhodnutí," upřesňuje ministerstvo. V současnosti k takovýmto dohodám podle zprávy příliš často nedochází, nemají totiž žádný zákonný rámec.