Resort obrany podepsal smlouvu na pozáruční servis pandurů

Smlouva byla podle Borovce podepsána po "dlouhé době a dlouhých tahanicích". "Podařilo se nám tam vyboxovat dobré postavení pro naše státní podniky," poznamenal náměstek. Smlouva tak podle něj obsahuje ustanovení, že budou při opravách Pandurů preferováni čeští dodavatelé.

Ministerstvu se ale nepodařilo prosadit, aby ve smlouvě byl vysloveně zmíněn státní podnik VOP, který těžkou techniku opravuje. Zástupci GDELS podle něj argumentovali, že by to byla nedovolená státní podpora.

Borovec zároveň poznamenal, že je škoda, že se VOP v minulosti "nevytvořil lepší pozici například v podobě vytrénovaných" opravářů nebo některých certifikací k Pandurům. Konkurence je v tomto dál, dodal Borovec s tím, že se rezort bude i nadále snažit, aby VOP určitou porci ze zakázek získal.

Kauza Pandur

S plánem pořídit armádě nové transportéry přišla vláda Vladimíra Špidly v roce 2003. Odsouhlasila tehdy pořízení 240 nových transportérů. O dva roky později pak kabinet Stanislava Grosse (ČSSD) vypsal výběrové řízení, do kterého se přihlásilo sedm firem. Ve finále zůstaly finská Patria a rakouský Steyr. V lednu 2006 pak vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že transportéry koupí od firmy Steyr za 23,6 miliardy korun. Smlouvu s rakouskou firmou podepsal v červnu 2006 tehdejší ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU).

O rok později ovšem pandury nevyhověly testům a Topolánkova vláda rozhodla, že smlouvu se Steyrem vypoví. Den po rozhodnutí vlády ale premiér Topolánek řekl, že armáda transportéry potřebuje, ale ne takové množství. V roce 2008 už pandury testováním prošly a Topolánkův kabinet na jaře 2009 rozhodl o nákupu 107 strojů za 14,4 miliardy korun. Tisk později uvedl, že Česká republika nakoupila pandury čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž se výrazně lišily výbavou.

Více než rok po podpisu smlouvy se o obchod začal zajímat česko-rakouský policejní tým. V květnu 2011 pak média zveřejnila výpověď rakouského manažera Stephana Szücse, který byl v Rakousku veden jako utajený svědek. Dalík tehdy jeho slova o obřím úplatku označil za úplný nesmysl.

Kauza nákupu Pandurů je další z případů údajně problematických armádních zakázek, který česká policie a justice řeší. V květnu městský soud nepravomocně zprostil viny exministra obrany Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Před soudem naopak neskončil případ údajné korupce při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu, protože žalobci případ definitivně odložili.