Praha - Policistům se nechce odevzdávat vzorky své DNA. Nikdo je po nich přitom nechce kvůli podezřívavosti, ale zkrátka proto, že chodí na místo činu a mohou tam svoji DNA také zanechat. Přesto protestují, informuje dnešní MF Dnes.
Příkaz policistům, kteří chodí do terénu, aby odevzdali svou DNA, je starý jeden rok. Vydal ho - tehdy náměstek policejního prezidenta - Tomáš Tuhý. Ani po roce policie ale žádnou ucelenou databázi nemá a navíc se kvůli odevzdávání DNA rozhořel spor s odbory.
V zásadě jde o moudré rozhodnutí. Na místě činu pracují kriminalisté, ale hlídají tam i řadoví policisté, přijíždějí tiskoví mluvčí nebo vedoucí policistů. Ti všichni tam mohou zanechat DNA. Stačí kýchnout nebo ztratit vlas. Jak ale píše MF Dnes, každý policejní šéf si tento příkaz vyložil různě. Některý považuje odevzdání DNA za dobrovolné, jiný to má za povinnost.
Policejní odbory se příkazem nyní zabývají a hodlají ho napadnout a nechat zrušit. Podle policejní mluvčí Ivany Nguyenové ovšem pokyn policejního prezidenta nenařizuje povinnost kriminalistů odevzdávat vzorky DNA, pouze se žádá o jejich souhlas.
"Tento krok si nemůže nikdo vynutit, což znovu zaznělo na poradě krajských ředitelů s policejním prezidentem. Na základě našich zkušeností je vhodné a žádoucí, když kriminalista souhlas s odebráním vzorků dá," řekla včera Nguyenová.
Jozef Balint, šéf oddělení kriminalistického ústavu, který má databázi DNA na starosti, upřesnil, že pokyn policejního prezidenta nebyl primárně zamýšlen pro všechny policisty. "Svůj profil by měli dát technici a členové výjezdových skupin u kriminálky. Samozřejmě pro nás by bylo úplně nejlepší, kdyby v databázi byli všichni, ale nemůžeme nikoho nutit," uvedl Balint.
Související
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Finanční spory vedly k vraždě. Policie objasnila násilný čin v Přerově
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák