Na vojnu na měsíc, ženy i muži? Armáda chystá odvody

Blíží se chvíle, kdy bude mít o české muže, a nově i ženy, opět zájem armáda. Jedna z variant novely branného zákona počítá s tím, že budou opět povinné takzvané odvody – před deseti lety zrušený proces, který má mezi osmnáctiletými Čechy vybrat ty, kteří jsou zdraví a ochotní v případě ohrožení země bojovat, informuje MF Dnes.

V nejbližších týdnech se bude návrhem zabývat Legislativní rada vlády. Hlavním důvodem navrhované úpravy je fakt, že stát přestává mít přehled, kolik může mít armáda – v případě ohrožení či války – k dispozici bojeschopných mužů a žen. „Nesmíme podceňovat nynější hrozby, musíme být připraveni. Na příkladu Ukrajiny je vidět, že konflikty mohou vypuknout rychle a relativně blízko," vysvětluje ministr obrany Martin Stropnický.

Ve hře je přitom variant několik. Ministerstvo obrany například uvažovalo, že by po zmíněném odvodu následoval i povinný vojenský výcvik. "Aby každý věděl, jak to v armádě chodí, poznal zbraň, vyzkoušel si z ní střílet. Mohlo by to být například formou měsíčního cvičení, přičemž by stát finančně kompenzoval lidem čas na něm strávený," říká mluvčí resortu Jan Pejšek. Tato varianta je však méně pravděpodobná a veškerá příprava vojáků v záloze tak bude i nadále probíhat jen dobrovolně.

Současný branný zákon neumožňuje v době míru ani odvody, ani vojenský výcvik. Vše je od roku 2005 dobrovolné a služba se týká pouze profesionálních vojáků a jednotek aktivních záloh. Nepřipravené Česko Válka na Ukrajině vyvolala v Evropě obavy, že kontinent čeká další velká válka. Česko však dle expertů příliš připraveno není. Má sice mírovou profesionální armádu, ta však není početná a na všechny úkoly nemusí stačit. Voják v záloze s patřičným výcvikem by se tedy hodil. Už jen proto, že jeho příprava trvá až půl roku a nynější konflikty vypukají takřka bez varování.

V zahraničí přitom povinná vojna není ničím výjimečným. Například Litevci, kvůli obavám z agresivního Ruska, o jejím znovuzavedení rozhodli minulý týden. Rakousko, Dánsko a Norsko ji mají také. Ve Velké Británii, USA či Polsku zase spoléhají na početné dobrovolné aktivní zálohy. V Česku je v takových jednotkách necelých 1 300 lidí. Pokud stát povinné odvody zavede, pro život odvedených mužů a žen se nic moc nemění a armáda je povolá až při ohrožení státu.