Picek vypovídal v kauze Nagyová: Kdo dal sledovat Radku Nečasovou?

Nynější starosta Brandýsa nad Labem Picek měl podle původního rozhodnutí soudkyně Heleny Králové vypovídat před Obvodním soudem pro Prahu 1 jako svědek v uzavřeném jednání bez přítomnosti veřejnosti. Důvodem měly být případné dotazy advokátů, které by se mohly týkat utajovaných skutečností. Výpověď ale nakonec mohli novináři sledovat.

"Já jsem o těchto záležitostech nevěděl, ani jsem nepodepsal pokyn ke sledování osob a věcí podle zákona o Vojenském zpravodajství," řekl Picek, který byl od září 2012 náměstkem ministra obrany a od března následujícího roku ministrem. Nagyová nechala podle obžaloby sledovat Radku Nečasovou na podzim roku 2012 a na jaře 2013 pak také své podřízené z úřadu vlády.

Policie zadržela Nagyovou a další vysoce postavené úředníky v polovině června 2013. Kauza vedla k pádu vlády. Nečas se později s Nagyovou oženil. Nagyová nechala podle obžaloby sledovat Nečasovu manželku kvůli shánění kompromitujících materiálů kvůli jejímu tehdy ještě utajenému vztahu s Nečasem.

Hlavní líčení dnes pro tento týden skončilo a soudkyně jej odročila na 18. května. Termíny prý vypíše na dva týdny, kdy mimo jiné dojde na přehrávání odposlechů. Žalobci je považují za jeden z hlavních důkazů. Podle soudkyně je ale časově nemožné přehrát je všechny, protože ve spisu je 11 DVD nosičů, z nichž je například na jednom přes 400 hodin záznamu. Žalobci mají nyní za úkol vybrat, které odposlechy je nutné přehrát. Podle státního zástupce Bajgera zaberou nahrávky čas v řádu dní. V květnu, případně v červnu, by údajně mohl padnout rozsudek.

Psali jsme: Nečas poprvé promluvil o kauze Nagygate a sledování  

Advokát nynější manželky expremiéra Eduard Bruna již dříve řekl, že jeho klientka údajně chtěla akcí chránit Nečasovu rodinu, protože se k ní dostaly informace o jejím ohrožení. Radka Nečasová se prý zřejmě mohla dostat do vlivu jehovistů. Pracovníky úřadu vlády pak chtěla Nagyová sledovat, protože údajně zneužívali služební auto k soukromým účelům.

Kromě podezření ohledně náboženské sekty se dříve u soudu zmiňovala také rizika v souvislosti s vyjednáváním Česka o zakázce pro armádu na pronájem letadel Gripen ze Švédska. Například další exministr obrany Alexandr Vondra ve svědecké výpovědi v březnu řekl, že politikům chodily anonymní výhrůžky. Nepamatuje si ale, že by Nečas mluvil o tom, že se sám nebo jeho rodina cítí v ohrožení. Stejně dnes vypovídal Picek, který prý rovněž neměl o něčem podobném informace. Picek dodal, že nepociťoval žádné zákulisní tlaky týkající se prodloužení nájemní smlouvy na gripeny a Nečas se mu s žádným podezřením nesvěřil.

Picek uvedl, že se o policejní akci dozvěděl 13. června 2013, kdy mu brzy ráno volal po předchozím zatýkání v kauze šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a žalobci, že mají povolení ke kontrole prostor Vojenského zpravodajství. "Svolal jsem hlavní funkcionáře, kde jsem je uklidnil s cílem, aby nebyla rozvědka nějakým způsobem ovlivněna a byla spíše stabilizována," řekl.

Psali jsme: Problém v kauze Nagygate: Svědek obhajoby se změnil ve svědka obžaloby  

Policie ani žalobci prý nevstupovali do utajených prostor rozvědky, odnesli si některé svazky. Do týdne byla podle něj hotová vnitřní kontrola týkající se případu, při které se prověřovaly například soudní rozhodnutí ohledně práce rozvědky. Podle kontroly "nedošlo k narušení chodu služby a nebyl porušen zákon", upřesnil Picek.

Dále uvedl, že měl pouze pochybnost o tom, že dorazili žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, a ne lidé ze zastupitelství, pod něž spadá případné prověřování vojenské tajné služby, tedy žalobci z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.

Kromě Nečasové jsou v případu obžalovaní dva bývalí ředitelé rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí pětileté vězení za zneužití pravomoci. Vojenští důstojníci tvrdí, že akce nebyla sledováním, ale že operativci prověřovali podezření týkající se rodiny premiéra, které přišlo "z nejvyšších míst".