Praha - Vláda dnes vyslovila souhlas s misemi pod záštitou OSN, česká armáda by tak mohla vyslat až tři desítky vojáků do Mali a na Golanské výšiny. Definitivně ale rozhodnou až poslanci.
"Nasazení vojáků do konce roku 2016 vyjde ministerstvo obrany na 182 milionů korun, úřad bude část peněz požadovat po OSN," řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). V Mali již česká armáda nyní působí pod patronací mise EU.
Nový mandát umožní vyslání až 25 vojáků z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. Působit budou na severu africké země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN budou spolupracovat s nizozemskými vojáky.
Dalších až pět důstojníků chce česká armáda vyslat na Golanské výšiny do mise OSN UNDOF. Podle Stropnického budou působit společně s irskými vojáky ve vedení mise. Mluvčí ministerstva obrany Petr Medek ČTK řekl, že do Izraele zamíří tři vojáci. Pokud by OSN požadovala navýšení české účasti, odjet by podle mandátu mohli další dva vojáci.
Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazoval rozsáhlejší zapojení českého vojska na Golanech. Viděl v tom možnost boje proti islámskému terorismu. Vedení armády ale namítalo, že mise OSN je nebojová a kvůli válečnému konfliktu v Sýrii fakticky nefunkční. Mandát misí na roky 2015 a 2016 se zapojením na Golanech nepočítal. Stropnický změnu postoje vlády zdůvodnil tím, že se v místě změnila situace, jednotky nyní působí za "linií dotyku".
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , Martin Stropnický , Golanské výšiny (Golany)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák