Bezpečnostní opatření? Pozor na paniku, je třeba hledat balanc, shodují se experti

Bezpečnostní opatření nelze v žádném případě opomíjet, nebo brát na lehkou váhu, ale je třeba chápat, že poskytnutí až příliš mnoha informací není vždy k užitku. "Zákazy a přílišné pokyny na těchto akcích vedou k panice a destruují setkání vnitřně. Vede to k ještě větší radikalizaci společnosti," uvedl bezpečnostní poradce Michal Ratajský.

"Mám dojem, že Islámský stát nepotřebuje zpravodajské služby. Veškerá data o naší bezpečnosti a našich slabých místech a efektivitě jeho akcí mu totiž naservírujeme v médiích. Stačí si jen pročíst weby," řekl Lukáš Dyčka, který je analytikem Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany a poradcem ministra obrany pro bezpečnost.

Obdobná situace podle Dyčky nastala za druhé světové války, když Němci bombardovali Londýn střelami V1 a V2. Nemuseli mít ve městě zpravodaje, britská rádia totiž zpočátku průběžně přesně hlásila, kam nacistické rakety dopadají. Němcům stačilo jen poslouchat vysílání. Dělali to do doby, dokud přenosy neskončily. Následně klesla přesnost německých zásahů.

Přehnané zdůrazňování mimořádných bezpečnostních opatření v médiích může být podle Dyčky strašením lidí dopředu a zároveň signálem pro útočníky, kde je slabé bezpečnostní místo.

Speciální opatření přijali například pořadatelé vánočních trhů v centru Prahy. Jedním z nich je doporučení návštěvníkům, aby zvážili účast s malými dětmi. Stejná výzva platí i pro handicapované. Mezi 15:00 a 19:00 by navíc neměli na trhy vjíždět s kočárky.

Armádní expert si ale myslí, že je nutné hledat vyváženost, což je složité. Za pravdu mu dává i Ratajský, který léta působil jako policejní specialista a zabývá se bezpečnostním poradenstvím. "Je třeba hledat balanc. Je to nesystémové, hysterické a dokonce alibistické," řekl Ratajský k bezpečnostním opatřením v Praze.