Praha - Novelu branného zákona, který obnovuje vojenské odvody, dnes schválili poslanci. Nově se budou moci zájemci k odvodu dobrovolně přihlásit. Armáda přitom sníží požadavky, takže místo se v armádě najde skoro pro každého.
Ještě na jaře byla ve hře varianta obnovení povinných vojenských odvodů, a to pro muže i ženy. Tu ale poslanci nakonec zamítli. Ministerstvo obrany proto přišlo s kompromisem - odvody, ke kterým se mohou lidé dobrovolně přihlásit.
Zájemci by potom museli projít tříměsíčním vojenským výcvikem. Dostat se do armády by ale mělo být daleko jednodušší než dříve. Na rozdíl od minulých let totiž budou moci o vstup do profesionální armády žádat i ti, kteří mají klasifikaci "schopen se zdravotním omezením". Tato léčitelná omezení už nebudou důvodem k automatickému odmítnutí uchazeče.
Brány armády se tak otevírají i lidem s mírným hendikepem. Lehčí zdravotní omezení, jako je obezita, alergie, ekzém nebo zrakové nedostatky, totiž nebrání ve výkonu služby v konkrétním služebním zařazení. Takový uchazeči by mohli dostat místo například v kanceláři nebo ve skladu. Vstup do elitních bojových jednotek bude ale i nadále vyžadovat perfektní zdravotní stav.
Armáda si od novely zákona slibuje navýšení počtu příslušníků armády asi o 10 procent. Zatraktivnit chce také službu v aktivních zálohách, i tady počítá s nižšími požadavky na přijetí.
Poslanec ČSSD Antonín Seďa neuspěl s návrhem, aby vojáci z aktivních záloh do misí v cizině nemohli. Požadavek zdůvodňoval vysokým rizikem, když tito lidé nejsou vycvičeni tak, aby dosáhli schopností vojáků z povolání. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky aktivních záloh na záchranné práce například při živelních pohromách v Česku.
Vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce.
Předloha nemění všeobecnou brannou povinnost pro lidi od 18 do 60 let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace. Novela by měla být účinná od července.
Související
Kasa je prázdná, řekl Babiš k investicím do obrany. Fiala ho kritizuje
Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu
Armáda České Republiky , ministerstvo obrany , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 1 hodinou
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák