Branný výbor řešil kauzu Libanon. Hodina a půl o ničem, stěžuje si opozice

Praha - Branný výbor Sněmovny dnes řešil takzvanou libanonskou kauzu. Opoziční poslanci si po jednání postěžovali, že jim ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun nesdělili prakticky žádné informace.

Dvojice měla výbor informovat o zadržení člena rozvědky Martina Psíka v Libanonu, spolu s nímž byli uneseni další čtyři Češi. Do ČR se vrátili koncem února a Stropnický tehdy připustil, že podmínkou propuštění bylo nevydání zadržovaného Libanonce Alího Fajáda do USA.

Členové výboru dnes nejprve navzdory obavám opozičních stran schválili program neveřejného jednání, když se pro něj vyslovilo deset z 15 poslanců. Nejméně polovinu z hodiny a půl dlouhého jednání se ale podle Jany Černochové (ODS) strávilo diskusí nad argumenty vládních poslanců, že o záležitosti by měla spíš jednat Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek hodnotil jednání jako poctivý pokus dozvědět se něco víc. "Dotazy, pokud byly položeny, tak na ně nebylo odpovězeno vůbec, nebo nebylo odpovězeno uspokojivě. Většinu času jsme slyšeli od našich kolegů z hnutí ANO, co si vůbec dovolujeme se na takové věci ptát," uvedl.

Beroun nechtěl hodnotit, jestli mohou být členové výboru spokojení. "To se musíte zeptat poslanců. Co bylo možné, to bylo diskutováno, ale rámec byl omezený vzhledem k tomu, že se jedná o utajované informace," řekl. Na základě vyšetřování podle něj budou provedena příslušná opatření.

Předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství (VO) Bohuslav Chalupa (ANO) už v minulosti mluvil o tom, že koordinace mezi tajnými službami není ideální. Navrhuje proto vznik koordinační složky, která by byla podřízena premiérovi. Ten by měl mít díky ní větší přehled o tom, co se v tajných službách děje. "Nemyslím, že by někdo měl zpravodajským službám říkat, co by měly dělat, ale někdo by měl mít základní přehled o tom, co dělají," řekl ČTK.

Související

Pětice Čechů, kteří zmizeli v libanonském údolí Bikáa

Češi unesení v Libanonu nedostanou od státu odškodné

Stát nemusí platit odškodné 40 milionů korun čtveřici Čechů, které v roce 2015 unesla skupina ozbrojených mužů v Libanonu. Pravomocně o tom dnes rozhodl odvolací pražský městský soud. Neuznal tak žalobu, ve které muži tvrdili, že české instituce pochybily a mohly únosu zabránit. Podle předsedkyně senátu Jany Knotkové za způsobenou újmu mohli únosci. Žalobci s rozhodnutím nesouhlasí a zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Více souvisejících

Zmizení pěti Čechů v Libanonu Marek Ženíšek (TOP 09) Vojenské zpravodajství

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 17 minutami

před 39 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy