Rozvoj české armády? NKÚ narazil na řadu problémů, projekty přitom stojí miliardy

Ministerstvo obrany (MO) tyto projekty stály, respektive budou stát téměř 3,3 miliardy korun ze státního rozpočtu, uvedl nku.cz. Většinou nákupů techniky se sice podařilo zvýšit akceschopnost armády, kvůli nedostatkům v koncepci, plánování a nákupech se ale zpožďuje dosažení požadovaných schopností armády. Podle kontrolorů se také už řadu let nedaří dokončit reorganizaci a transformaci AČR a zabezpečit pro resort obrany dostatečný rozpočet.

Kontrolní úřad poukázal na to, že až do konce loňska neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády. "V době ukončení kontroly stále chyběla například aktualizace obranné strategie i koncepce, která by komplexně řešila oblast vyzbrojování," napsal úřad. Střednědobé plánování armádních nákupů podle kontrolorů komplikovaly také opakované organizační změny na ministerstvu obrany.

Problémy s výběrem dodavatelů i čerpáním peněz působily průtahy ve všech pěti programech armádních nákupů, které NKÚ prověřoval. "U jednoho z programů, který běží od roku 2013 do roku 2017, se z plánovaného rozpočtu přes 2,3 miliardy na konci roku 2015 vyčerpalo jen 29 procent," píše úřad.

Psali jsme: Z bezpečnostních složek ČR bude jen torzo? Systém má zásadní slabinu, tvrdí expert V české armádě se rozmohl závažný nešvar. Náprava nebude jednoduchá, upozornil odborník  

Jako příklad komplikovaného nákupu uvedl útočné pušky, které mohlo ministerstvo obrany podle svých interních předpisů testovat až po podepsání smlouvy s dodavatelem. Testy pak ukázaly problémy, které tým ministerstva řešil a pušku postupně upravoval s dodavatelem ještě několik let po zavedení zbraně do užívání. "V praxi tak armáda nakoupila tři různé modely těchto pušek," napsal NKÚ.

Pro nákup vojenského materiálu sice v rámci reformy vznikl v roce 2012 Národní úřad pro vyzbrojování, který měl být nezávislý, měl se řídit vlastním zákonem a měl postupně centralizovat nákupy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. V roce 2014 ale ministerstvo obrany převedlo úřad pro vyzbrojování mezi své přímo podřízené útvary a od loňského ledna se z něj stala sekce podřízená přímo ministrovi, upozornil NKÚ.

Jedním z problémů, který brzdí zlepšení schopností armády, je také nedostatečný rozpočet na obranu a změny struktury v rozpočtu. Výdaje se přesouvaly více na stranu mandatorních výdajů MO než na investice do nutné obnovy a modernizace.

Výdaje na obranu od roku 2005 klesaly a jsou tak v současné době hluboko pod závazky, které má ČR vůči NATO. Mezi lety 2005 až 2015 klesly výdaje z požadovaných 2 % HDP na necelé 1 %. Podíl peněz na obranu je nedostatečný i ve srovnání s průměrem dalších evropských zemí, které jsou členy NATO.