Armáda nakoupí obrněné vozy za 9,2 miliardy korun

Praha - Armáda pořídí v příštích letech více než 140 obrněných vozidel za 9,2 miliardy korun. Zakázku dnes schválila vláda, informoval novináře ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Až 4,4 miliardy Kč armáda vydá na 80 lehkých obrněných vozidel na podvozku Iveco. Za 4,8 miliardy korun pořídí 62 obrněných vozů od dodavatele Tatra Export. Pro současný kabinet je to největší nákup armádního vybavení za funkční období a je to také třetí největší armádní zakázka za posledních víc než deset let.

Deník Shopaholičky

"V případě obrněných vozů TITUS se jedná o úspěšnou spolupráci s francouzskou stranou, kdy na podvozku Tatra je francouzská kabina. Bude to ve třech konfiguracích. Budou to vozidla velitelsko-štábní, vozidla spojovací a vozidla pro koordinaci palebné podpory," uvedl Stropnický. Zdůraznil, že na zakázkách se bude podílet český zbrojní průmysl. Většina vozů se bude montovat v Česku. "Tatra Export navíc získá licenci na prodej do třetích zemí, takže to může být vývozní artikl," uvedl Stropnický.

Vozidla TITUS bude armáda využívat během zahraničních misí i na českém území, a to i v rámci integrovaného záchranného systému, kde mohou plnit funkci mobilních komunikačních a řídících prostředků v případě krizových situací. "Armáda ČR je v současné době vybavena v dané oblasti již zastaralou technikou, která vyžaduje obměnu, díky nové technice dojde k rozšíření a zrychlení schopností velení a řízení nasazených jednotek. To vše se pak pojí především se zásadní generační obměnou komunikačních a informačních systémů," uvedl k zakázce náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Lehké obrněné vozy jsou určeny pro jednotky a čety radiačního průzkumu v Liberci, která má vynikající reputaci, její vybavení ale podle ministra zastarává. Vozidla budou sloužit k automatickému zjišťování přítomnosti radioaktivních, chemických a biologických látek v prostoru, taktickému odběru vzorků a zpracování a odesílání informací vojenským jednotkám.

Nová vozidla nahradí postupně zastaralé sovětské vybavení. Armádě je do konce roku 2022 dodá státní podnik Vojenský výzkumný ústav, který je oprávněn k nakládání s bojovými chemickými látkami nezbytnými k testování vozidel. Podvozky budou od italské automobilky Iveco, od níž má nyní česká armáda víc než stovku terénních vozů.

Druhá zakázka, kterou dnes kabinet schválil, je na 62 obrněných vozidel TITUS 6x6 na podvozku Tatra. Armádě je v letech 2020 až 2024 dodá společnost Tatra Export. V areálu kopřivnické automobilky Tatra, kterou spoluvlastní zbrojař Jaroslav Strnad, se pro českou armádu vyrábějí kolová obrněná vozidla Pandur II, obrněné kabiny pro nákladní auta Tatra T810 a zajišťují generální opravy tanků T-72.

Třetina vozidel Titus bude určena ke koordinaci palby dělostřeleckých a minometných jednotek. Šest obrněných vozidel bude sloužit jako velitelsko-štábní vozy. Zbylých 36 vozidel se bude využívat k zabezpečení a přenosu informací.

Kromě dodávky nových vozidel dnes vláda projednala také několik dalších armádních zakázek v součtu za 124 milionů korun.

Do listopadu 2019 chce armáda pořídit a instalovat radiokomunikační systém zajišťující přechod systémů letového řízení z analogové na digitální bázi. Předpokládaná hodnota zakázky, jejímž dodavatelem bude státní podnik Vojenský technický ústav je do 95 milionů korun. Dalších 39 milionů korun chce armáda vynaložit na nákup systémů vojenské letecké informační služby.

Další velké nákupy už vládě Stropnický před říjnovými volbami předkládat ke schválení nebude. Chce ale pokračovat v přípravách zakázek. "Ať už bude po volbách úřadovat kdokoliv, tak je důležité, aby tam měl rozpracované projekty, což já jsem to privilegium neměl," podotkl Stropnický.

Ministerstvo obrany v posledních měsících čelí kritice za zpožděné uzavírání důležitých modernizačních projektů. Kritika je často cílena na sekci vyzbrojování, v jejímž čele se za dobu působení Stropnického vystřídali čtyři úředníci.

Na konci června ministerstvo zrušilo výběrové řízení na pozici náměstka pro nákupy, kterého úřad hledá již od února, kdy z postu odešel Daniel Koštoval. Koštoval se stal politickým náměstkem ministra obrany. Jeho místo dočasně obsadil Pavel Beran. Konkurz se bude opakovat, přihlásil se do něj totiž pouze jeden uchazeč.

Deník Shopaholičky

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Martin Stropnický tatra Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy