Centrála proti organizovanému zločinu funguje rok, kritici ale názor nezměnili

Loňskému vzniku centrály předcházela vážná vládní krize mezi sociální demokracií a hnutím ANO, které bylo proti sloučení útvarů. Ke kritice se přidal také bývalý ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta, který se stal jedním z hlavních aktérů bouřlivého dění, když chtěl předat poslancům informace o údajných podezřelých okolnostech reorganizace. Kvůli zániku útvaru, který vedl, se rozhodl od policie odejít.

"Naprosto si stojím za svým rozhodnutím a myslím si, že bych to udělal znovu," řekl ČTK Šlachta. Podle něj bylo sloučení útvarů uspěchané a nemělo se stát. "Byl to nesmysl," dodal Šlachta. Od policie zamířil na pozici náměstka šéfa celníků v době, kdy ministerstvo financí řídil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který byl hlavním odpůrcem reformy na politické scéně.

Mezi další hlasité kritiky patřili státní zástupci, kteří se obávali zejména odchodů zkušených policistů, možného zastavení vyšetřování některých kauz nebo horší efektivnosti řízení velkého útvaru. Ve výroční zprávě, která se týká prvních pěti měsíců fungování nového útvaru, státní zástupci pochválili spolupráci s regionálními pobočkami centrály a některými sekcemi, některé policisty ale zkritizovali.

NSZ také ve výroční zprávě uvedlo, že sloučení mělo negativní vliv na některé kauzy, protože odešli jejich vyšetřovatelé a musely se řešit také provozní záležitosti kolem chodu nového útvaru. Policie to ale již dříve odmítla.

Státní zástupci také míní, že se snížil počet nově zahajovaných případů, které policie sama vyhledala. Zatím ale nelze určit, jestli tento pokles způsobil vznik centrály. Klíčové tak podle státních zástupců bude, jak budou vypadat statistiky za letošní rok.

"Já jsem na svém názoru nic nezměnil," řekl ČTK šéf olomouckého vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan. Podle něj jen samotná centrála může ukázat, jestli se sloučením útvarů práce detektivů zlepší nebo zhorší. "Nevnímám žádnou změnu, co se týče kvality a efektivity," řekla nedávno Lidovým novinám pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Vedení policie věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. Poslední údaje, které policie k činnosti NCOZ zveřejnila, se týkaly loňského roku a prvních pěti měsíců jejího fungování. Za to dobu navrhli obžalobu v 78 kauzách. V roce 2015 ukončil zaniklý protimafiánský a protikorupční útvar o 14 případů víc, o rok dříve o pět méně.

Podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda tyto statistiky ukazovaly, že útvar funguje standardně a ve srovnatelných podmínkách jako před sloučením. Detektivové z nového útvaru celkově loni pracovali na 694 kauzách, což byl v podstatě stejný počet jako v letech 2014 a 2015, kdy elitní útvary pracovaly samostatně.

Ze známých kauz v poslední době NCOZ rozjela například vyšetřování sportovních dotací, které se týká například bývalého bosse tuzemského fotbalu Miroslava Pelty nebo případ rozdělování evropských dotací ze severních Čech, kde mezi obviněnými figurují podnikatelé i politici z Ústeckého i Karlovarského kraje. Zahájila například také trestní stíhání brněnského soudce Jana Kozáka nebo vyšetřování zadávání veřejných zakázek Lesní správy Lány.

Reorganizací policejních útvarů se zabývala i sněmovní vyšetřovací komise, která vznikla poté, co poslanci neumožnili Šlachtovi vystoupit před bezpečnostním výborem s jeho poznatky k reformě. Sněmovna později odsouhlasila závěrečnou zprávu komise, podle které se neprokázalo, že cílem reorganizace bylo odstranit Šlachtu, omezit činnosti policejních útvarů nebo zabránit vyšetřování některých kauz. Přesto podle poslanců vedení policie přípravu reformy značně podcenilo a nedostatečně jí projednalo zejména uvnitř policie a se státními zástupci.