Kriminalita v ČR loni klesla, polovina vražd byla motivována osobními vztahy

Praha - V Česku loni meziročně klesla kriminalita o 7,3 procenta na 202.303 trestných činů. Objasněno loni bylo 107.920 trestných činů, což představuje 53,3 procenta případů. Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 20,3 miliardy, což byl meziroční pokles o 4,4 miliardy korun.

Podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda za poklesem kriminality stojí dobrá práce policie, její personální posilování a zlepšování technického vybavení.

Objasněnost zůstala na stejné úrovni jako vloni. Podle Vilda to je dobrý ukazatel, jelikož byl počet trestných činů nižší. Pouze čtvrtinu trestných činů vyřešili policisté v Praze. Naopak ve Zlínském Jihočeském, Karlovarském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji objasněnost překročila 60 procent. Podle Vilda je to způsobeno tím, že je hlavní město specifické. "Je to otázka místní znalosti policistů, je tu větší fluktuace policistů, je to možná menší zkušenost policistů. Těch faktorů je skutečně mnoho a je to způsobené výsadním postavením Prahy v rámci republiky," uvedl Vild.

Policisté zajistili pachatelům trestné činnosti majetek za 5,4 miliardy korun. Proti roku 2016 to byl pokles, tehdy však policie zločincům zabavila nejvíc majetku v novodobé historii za téměř deset miliard.

Policisté loni nejčastěji vyšetřovali majetkové trestné činy, kterých bylo přes 108.000. Meziročně jejich počet klesl o více než 9500, loni se snížil počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů loni bylo přes 26.000 a násilných činů téměř 13.700. I v těchto kategoriích počet činů proti roku 2016 poklesl.

V loňském roce se v Česku stalo 146 vražd, což byl proti roku 2016 nárůst o deset. Podle ředitele tuzemské kriminální policie Michala Foita přes polovinu vražd loni tvořily případy, které byly motivovány osobními vztahy. Dodal, že za posledních šest let se stalo 967 vražd, a kriminalistům se nepodařilo vyřešit 24 případů.

Počet nejbrutálnějších trestných činů byl loni druhý nejnižší od roku 1991, kdy se jich stalo 107. Lepší situace byla pouze předloni, kdy se stalo 136 vražd. Nejvíce vražd bylo naopak v roce 1998, kdy se jich stalo 313.

Kromě vražd mírně zrostl počet mravnostních trestných činů o 122 na 2363. Podle Foita je to způsobené tím, že policie zvýšila aktivitu v oblasti kyberkriminality.

Související

Policie ČR, ilustrační foto

Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku klesla

Kriminalita v Česku loni proti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153.233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět.
Ondřej Mundl, předseda Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie.

Strážníci nemají k povinnému očkování motivaci. Hrozí výpovědi, soudy a nárůst kriminality, říká šéf Unie Mundl

Předseda Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie a zároveň vedoucí strážník Městské policie v Jaroměři Ondřej Mundl se obává, že schválená vyhláška o povinném očkování může vést k exodu strážníků ze služby. A také zmiňuje, že obecní policie nepatří mezi hlavní složky Integrovaného záchranného systému (IZS), ale z hlediska plnění povinností na ni ministerstvo vnitra mnohdy pohlíží stejně. „Nikdo se nesnaží příslušníky složek pozitivně motivovat k vakcinaci, nenabízí žádné motivační bonusy. Pouze jsme vystavováni represím, že pokud se nenaočkujeme, přijdeme o práci. Veškeré spory tak mohou končit i u soudů a nelze vyloučit ani možnost nárůstu kriminality,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Mundl.

Více souvisejících

kriminalita Policie ČR Vražda

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek poděkoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi za jeho podporu, když uvedl, že by Netanjahua pozval do Maďarska i přes zatykač, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy