V čele centrály proti zločinu končí Mazánek. Hrdý je na objasnění 13 let staré vraždy

Praha - V čele Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dnes končí Michal Mazánek. U policie by rád pokračoval jako civilní zaměstnanec. Má zájem o místo v Letecké službě. Hlavní přínos reorganizace policie vidí v tom, že kriminalisté mezi sebou nyní mnohem více sdílejí informace a lépe spolupracují.

"Jsem policistou 33 let. Dělám to prostě strašně dlouho a chci si trochu odpočinout," uvedl odcházející ředitel v rozhovoru pro ČTK. "Poslední dva roky, které jsem strávil jako ředitel na centrále, byly velice hektické, k tomu připočtěme ty další roky. Takže momentálně asi chci mít opravdu nějaké období klid," dodal.

Mazánek popřel to, že jeho odchod jakkoliv souvisí s tím, že současný premiér Andrej Babiš a jeho vládnoucí hnutí ANO byli ostře proti vzniku centrály. Stejně tak podle něj ze strany politiků necítí snahu reorganizaci policie zvrátit, tedy znovu rozdělit protikorupční útvar a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. 

Mazánek věří tomu, že na chodu centrály se od 1. srpna nic nezmění. "Kdyby centrála měla stát a padat s ředitelem, tak je něco moc špatně. Protože ta práce prostě musí běžet dál," podotkl. Za dva roky strávené ve funkci si cení toho, jak se nový útvar podařilo rozpohybovat.

Zatímco vedení centrály se po jejím vzniku nastěhovalo do areálu v pražské Zbraslavi, policisté z protikorupčního útvaru a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zůstali ve svých původních, oddělených sídlech v centru města. Vztahy mezi útvary se podle Mazánka i tak diametrálně změnily k lepšímu, ačkoliv stále nejsou optimální.

V centrále působilo na konci prvního pololetí letošního roku 836 policistů a dalších 104 civilních pracovníků. Na to, že centrála je "s ohledem na počet zaměstnanců veliký organismus", upozornila i výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství. Podle Mazánka to ale při vhodném nastavení řízení nevadí. Poukázal na to, že některá krajská policejní ředitelství jsou co do počtu lidí až šestinásobně větší než jeho útvar.

Problém Mazánek naopak vidí v množství kauz, kterými se centrála musí zabývat. Nyní je jich přes 500. Pod centrálu totiž spadají nejen věci dozorované vrchními státními zastupitelstvími, ale také některé případy z krajů i okresů - například kyberkriminalita.

"Potřebovali bychom, aby naše příslušnost byla vymezena jiným způsobem. Samozřejmě je potřeba, aby nám zůstaly i kauzy, které nebudou v dozoru vrchního státního zastupitelství - třeba trestná činnost poslanců, senátorů nebo hejtmanů. Chce to ale obecně snížit objem těch spisů, stlačit to ještě dolů. Protože potom se dá dělat i to, že se dají tvořit týmy na konkrétní případy, a samozřejmě ta práce je potom rychlejší a kvalitnější," zdůraznil Mazánek.

Dlouholetý vyšetřovatel desítek vražd ve Středočeském kraji se netají tím, že právě tato práce ho v kariéře bavila nejvíc. Hrdý je například na to, že se jeho týmu podařilo po 13 letech objasnit trojnásobnou vraždu v Klučově na Kolínsku. "Pozůstalí přišli a poděkovali, že jsme to nevzdali. To jsou ty chvíle, kdy si člověk řekne: 'Já jsem rád, že jsem policajt'," vzpomínal. 

Jako civilní zaměstnanec bude mít Mazánek větší volnost. "Přece jenom policie je do určité míry vojensky organizovaný sbor. V mém konkrétním případě se to, kam odcházím, skloubí s tím, co je moje hobby - protože létám, jsem pilotem," připomněl. Zároveň zcela nevyloučil to, že by se do služby mohl v budoucnu vrátit. "Nikdy se nemá říkat nikdy. Teď si to neumím představit, ale člověk nikdy neví. Možná mě napadne o některých případech něco napsat," uzavřel.

Související

Více souvisejících

Michal Mazánek Národní centrála proti organizovanému zločinu Policie ČR

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy