Generál Pavel odchází do civilu. Moskva pokládá ČR za bezpečnostní hrozbu, upozornil

"Bude to samozřejmě veliká změna, v uniformě jsem byl 43 roků a najednou být mimo ten organismus, který se mi stal větší rodinou, pro mě bude velká změna," řekl k odchodu z armády Pavel. Poznamenal, že obavy ale nemá a těší se na změnu.

V nejbližší budoucnosti chce zůstat "na vlastní noze" a věnovat se zejména přednáškám a poradenství. Vstup do politiky už opakovaně odmítl.

Poznamenal, že některé země mají službu v armádě nastavenu jako celoživotní zaměstnání. Do vysokých hodností a funkcí se tak dostává více lidí, než by bylo potřeba. "Je to taková umělá zaměstnanost," podotkl. Je přesvědčen, že armáda šla modelem krátkých úvazků správnou cestou, protože tak může regulovat počet vojáků ve vysokých hodnostech.

Stát by ale podle něj měl lidi, do jejichž přípravy a vzdělání investoval značné prostředky, maximálně zužitkovat. "Tím neříkám, že by pro každého vojáka mělo být teplé místo ve státní správě, ale přesto si myslím, že zkušenosti a kontakty, které mají, by využitelné být měly," zdůraznil.

On sám od státu žádnou nabídku nedostal. Bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v minulosti zmínila, že by Pavel mohl pracovat jako její poradce. "Paní ministryně o tom hovořila spíš jednostranně, nebavili jsme se o tom konkrétně," řekl. Svou pomoc nabídl současnému ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO). "Ale ne na konkrétní místo poradce, nechci být v zaměstnaneckém poměru," dodal.

Rusko je potenciálním rizikem

Rusko podle Pavla nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu, potenciálním rizikem ale je. Reálnější než vojenská je ze strany Ruska hybridní hrozba. "Protože Rusko ty schopnosti má a neustále hovoří o tom, že je připraveno je použít, musíme s tím počítat," poznamenal. Zároveň připomněl, že Rusko považuje NATO, a tedy i Českou republiku, za bezpečnostní hrozbu.

Dnešním dnem ukončil armádní generál Petr Pavel své více než čtyři desetiletí trvající působení v československé a české armádě. Přečtěte si rozhovor s ním. #nacelnikgs #general #wearenato #petrpavel https://t.co/bKkWhBwCRL

Za reálnější než vojenské označil ze strany Ruska hybridní hrozby. "Na prvním místě to je poměrně intenzivní kybernetické působení, na dalších místech to je informační, vlivové působení, propaganda či jakýkoli jiný název pro to použijeme," řekl. Aktivity v hybridních hrozbách se podle něj každý rok zintenzivňují a ruské a čínské služby jsou velmi aktivní, někdy až agresivní. "Je samozřejmě na místě, že i v těchto oblastech opatření přijímáme," podotkl.

Česko je podle něj v této oblasti na správné cestě a dělá správné kroky, ve kterých je potřeba pokračovat a investovat do nich. "A hlavně (je potřeba) mít společné přesvědčení, že tato hrozba reálně existuje, že to není žádná chiméra, že to není naše propaganda," dodal.

Je přesvědčen o tom, že většina lidí je ochotna si dělat vlastní názor a přemýšlet o něm, jsou ale zmateni, protože se v množství informací nedokážou zorientovat. Musí proto mít k dispozici dostatek nástrojů, aby si mohli udělat svůj názor, tedy věrohodné zdroje.

Vojáci mají právo vyjádřit svůj občanský názor

Generál Karel Řehka nedávno na sociálních sítích ostře zkritizoval vyjádření poslance a bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Zaorálek po útoku na české vojáky v Afghánistánu řekl, že by Česko i NATO měly zvažovat odchod z Afghánistánu. Řehka na Zaorálkovy úvahy reagoval na svém facebookovém profilu. Mluvčí Tálibánu by to podle něj neřekl lépe a poznamenal, že se stydí.

"Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost," napsal. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. "To je podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti! Tálibánu říkáme, že je třeba ještě chvíli vydržet a útočit dále. A že Češi jsou to správné slabé místo," dodal Řehka. Kritiky se dočkalo vyjádření jak Zaorálka, tak i Řehky.

Podle Pavla je voják občanem v uniformě, jehož občanská práva jsou do jisté míry limitována. Omezení se týká výkonu politické činnosti. Vyjádření občanského názoru ale Pavel za politickou činnost nepovažuje. "Je na každém vojákovi, aby zvážil, jestli vyjádření občanského postoje je ještě v mezích prostého občanského postoje nebo jestli už zasahuje do například stranění nějakému politickému názoru," řekl.

Poznamenal, že pokud se někdo vyjádří tak, "že to přímo nebo nepřímo může ohrozit životy vojáků nebo bezpečnost republiky, tak je na místě, aby se voják ozval". Primárně se má podle něj ozvat na uzavřených jednáních. Pokud ale výrok, na který reaguje, padne v médiích, nemá příliš jiných možností než se vyjádřit stejným způsobem. "Ale vždy za zachování slušnosti, zdvořilosti a hlavně věcnosti argumentů," zdůraznil.

V Řehkově reakci podle něj byly emoce, což vnímá jako vybočení z pravidel. Jeho vyjádření chápe, protože Řehka přímo v Afghánistánu působil, ale ne zcela ho schvaluje. Podle Pavla by ale voják za vyjádření svého občanského postoje neměl být v žádném případě trestán.