Náramky jako forma trestu? Nejčastěji hlídají mařiče rozhodnutí

Elektronické hlídání domácích vězňů Česko zavedlo zhruba v polovině loňského září. Dosud bylo jejich prostřednictvím podle ministra sledováno celkem 133 lidí, z nichž 122 bylo nebo je ve výkonu trestu. Monitoring ukončilo 30 osob, u osmi bylo sledování přerušeno kvůli odsouzení za jiný trestný čin. Podmínky domácího vězení hrubě porušil jen jeden člověk, uvedl Kněžínek. Náramky podle něho hlídají také například pachatele krádeží nebo lidi, kteří řídili opilí.

Za 280 náramků, 410 dalších koncových zařízení, jako jsou komunikátory nebo alkoholtestry, a za monitorovací středisko zaplatilo ministerstvo podle Kněžínka 15,6 milionu korun. V první polovině příštího roku chce jeho úřad dokoupit dalších 500 monitorovacích sad. Ministerstvo hradí jen zařízení, která skutečně odebere, náramky tak nebudou ležet ve skladech, dodal ministr.

Domácí vězení může soud uložit až na dva roky, a to u méně závažných trestných činů. V praxi trest vypadá tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti.

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. Stejně tak zjistí, když se odsouzený přiblíží k člověku, s nímž mu soud zakázal kontakt. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku.