Izraelská firma SuperCom nedodala Česku elektronické náramky, monitoring odsouzených ohrožen

Izraelská firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků pro odsouzené. Podle Probační a mediační služby (PMS) kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu a jeho nahrazení namátkovými kontrolami probačních úředníků. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka a dodal, že PMS se již připravuje i na variantu vypsání nové veřejné soutěže.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení. Dodavatel podle ní velmi ztížil situaci celého projektu.

Firma SuperCom má s PMS smlouvu do roku 2024. Nové náramky v počtu 120 kusů s příslušenstvím měla dodat loni v říjnu. "Tato objednávka i přes intenzivní snahu Probační a mediační služby zatím nebyla dodána, čímž dodavatel porušil smluvní podmínky. Ačkoli je dodavateli známa skutečnost, že snižující se počet použitelných zařízení může v případě jejich nedostatku ohrozit provoz elektronického monitorovacího systému v ČR, neučinil prozatím potřebnou nápravu a nereaguje na výzvy ani přes urgence," uvedlo ministerstvo.

Elektronické náramky jsou v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů hlídají také některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu. U některých obviněných také nahrazují pobyt ve vazební cele. Probační služba problém podle ministerstva "intenzivně řeší", aby co nejúčinněji zajistila další fungování monitorovacího systému.

Ministerstvo připomnělo, že smluvní podmínky umožňují uplatnit proti dodavateli sankce, pokud řádně a včas neplní svoje závazky. ”Jde například o použití garance bankovní záruky a odstoupení od smlouvy. Pokud k těmto krokům bude PMS nucena přistoupit, aby byly chráněny zájmy státu a předešlo se růstu majetkových škod, dojde k vyhlášení nové veřejné soutěže dříve než v původně plánovaném termínu," napsal úřad.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.

Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.

Související

Věznice

Osvědčily se elektronické náramky? Probační služba zveřejnila zajímavá fakta

Elektronické náramky aktuálně sledují pohyb více než stovky odsouzených a obviněných naráz. Hranici sta souběžně sledovaných klientů překročila Probační a mediační služba (PMS) v tomto týdnu. Celkově už náramky od zářijového zavedení do praxe nosilo nebo nosí 140 lidí, převážně domácí vězni. ČTK to sdělila mluvčí PMS Kristina Labohá.

Více souvisejících

elektronické náramky Marie Benešová SuperCom (izraelská firma) Věznice Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy