Osvědčily se elektronické náramky? Probační služba zveřejnila zajímavá fakta

K pátku 8. února činil počet souběžně monitorovaných lidí 101. V domácím vězení jich bylo 90, u 11 dalších náramky nahradily pobyt ve vazbě.

Od zahájení monitoringu bylo do programu zařazeno celkem 125 odsouzených s trestem domácího vězení, 12 v rámci nahrazení vazby a tři lidé s povinností zdržovat se doma po podmíněném propuštění z vězení. "V porovnání se zeměmi, které zavedly elektronický monitorovací systém, nabíhá počet klientů hlídaných náramky v Česku rychle," komentovala vývoj ředitelka PMS Andrea Matoušková.

Nejvíce monitorovaných lidí je setrvale na severu Čech a na jihu Moravy. Od září do konce loňského roku nahlásila elektronická zařízení pracovníkům v operačním středisku přes 1100 událostí, u nichž bylo potřeba prověřit, zda odsouzený porušil stanovený režim. Aktivně potom museli probační úředníci tento problém řešit zhruba ve čtvrtině případů, ostatní incidenty měly technicko-provozní povahu. Do konce roku pak PMS u sedmi domácích vězňů navrhla soudu přeměnu trestu na klasické odnětí svobody.

Náramky nejčastěji hlídají pachatele trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí (23 procent). Následují neplatiči alimentů (13 procent) a zloději (11 procent). Dalšími statisticky významnějšími skupinami sledovaných pachatelů jsou ti, kteří se dopustili výtržnictví, ohrožení pod vlivem návykové látky, ublížení na zdraví, porušování domovní svobody nebo poškození cizí věci.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) při nedávných interpelacích uvedl, že za 280 náramků, monitorovací středisko a 410 dalšího vybavení zařízení - komunikátorů nebo alkoholtesterů - zaplatilo ministerstvo izraelskému dodavateli 15,6 milionu korun. V první polovině příštího roku chce úřad dokoupit dalších 500 monitorovacích sad. Ministerstvo hradí podle Kněžínka jen zařízení, která skutečně odebere, takže "náramky nebudou ležet ve skladech".