Česká armáda si uvědomuje důležitost informačních operací a připravuje se na budoucí hrozby spjaté s kyberpropagandou. Informační operace už jsou realitou, Česko je "pod palbou", je cílem informačního působení, řekl dnes na politologickém sympoziu Miroslav Feix, který v Brně buduje armádní velitelství kybernetických sil a informačních operací. Tématem sympozia na Masarykově univerzitě byla propaganda jako stará hrozba pro moderní společnost.
Svět se mění, stejně jako charakter budoucích konfliktů, zdůraznil Feix. Přibývá hybridních hrozeb ze strany různých aktérů. Kyberprostor je platformou pro boj o lidskou mysl. Podle Feixe je nejdůležitější porozumět operacím protivníka - na koho cílí, čeho se snaží dosáhnout, jak jsou jeho metody účinné. Pak teprve lze reagovat a činit konkrétní opatření. Feix při tom zdůraznil nutnost zdrženlivosti v reakcích. Žádné zbraně - ani v informační oblasti - se podle něj nemají používat lehkomyslně.
"Soustřeďme se na vlastní slabiny, spíše než abychom na někoho útočili, a na vzdělávání lidí," uvedl Feix.
Estonsko jako zemi vystavenou ruské propagandě popsal na sympoziu výzkumník Viljar Veebel z Pobaltské obranné akademie v Tartu. Rusko má podle něj masivní propagandistický aparát a efektivně oslovuje například rusky mluvící občany Estonska. Zatímco obyvatelé Ruska mohou vnitrostátní oslavnou propagandu konfrontovat s pohledem do prázdné ledničky, estonští Rusové sledují stejná média - ovšem s plnou ledničkou. Podpora Vladimira Putina tak u nich může být vyšší než přímo v Rusku, popsal Veebel.
Demokratické země podle výzkumníka jen s obtížemi reagují na propagandu zvnějšku. Rusko má náskok, početnější aparát, dělá vždy první krok, uvedl Veebel. Kontrapropaganda přitom podle něj není ničím lepším než propaganda samotná. "Děláte totéž jako protistrana - jenom později," řekl výzkumník.
Země střední Evropy mají v obraně proti hybridním hrozbám rezervy, zvláště zranitelné je Slovensko, uvedl Daniel Milo, vedoucí programu strategické komunikace institutu GLOBSEC. Hrozbou podle něj nemusí být jen Rusko, ale také Čína nebo nestátní subjekty.
Podle průzkumu zadaného institutem GLOBSEC má Slovensko v rámci zemí visegrádské čtyřky nejnižší podporu prozápadního směřování, nejvyšší podporu Ruska, nejvyšší míru antiamerikanismu, nejvyšší podporu konspiračních teorií, navíc přetrvává panslavismus a idealizovaný obraz Ruska. To vše vytváří podhoubí pro dezinformační média a postupně se mění i rétorika politických stran.
"Co bylo donedávna politickým extrémem, dostává se do politického mainstreamu," konstatoval Milo. Dezinformace a propagandistické metody se podle něj objevily na Slovensku i v měsících před tamními prezidentskými volbami. Zmínil hoax o amerických jaderných zbraních rozmístěných na Slovensku nebo fotku prezidentské kandidátky Zuzany Čaputové upravenou tak, aby její profil odpovídal stereotypu židovského vzezření z nacistické propagandy.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , Kybernetická bezpečnost , Brno
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák