DNA by se mělo odebírat jen u závažnějších trestných činů, míní právní experti

"Rozjíždíme kvůli tomu novou sérii kontrol počínání policie. Brát vzorky i lidem, kteří neplatili výživné či někoho pomluvili, to mi přijde legrační," tvrdí šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec. Za to, že policisté od loňského října odebírají vzorek DNA každému obviněnému z úmyslného trestného činu, uložil jeho úřad policii již několik pokut. Ministerstvo vnitra se však proti nim vždy odvolalo a věc nyní řeší soudy.

Poté, co na stávající praxi upozornily LN, se do hry vložil i premiér Nečas. "Legislativa v této oblasti musí být jasně upravena. Jsem pro, aby se stanovilo, které trestné činy opravňují policii k odběru DNA vzorku," řekl LN premiér. Hodlá vyzvat ministra vnitra Kubiceho, aby jeho podřízení vypracovali analýzu o účelnosti plošného odběru vzorků. Proti současné praxi se ozvali i někteří zákonodárci či ústavní soudci. "Je to takový zásah do soukromí, že by se měl využívat jen u závažných trestných činů," tvrdí třeba justiční expert TOP 09 Stanislav Polčák. Za sporné považuje plošné odebírání i ústavní soudce Jan Musil. Policejní prezident Petr Lessy naopak varuje před oklešťováním pravomocí při získávání DNA. "Je žádoucí, aby to zůstalo pro všechny úmyslné trestné činy. Nevím, kdo by jinak stanovil míru, od níž začínat," obává se. A přidává příklady, kdy policie odhalila díky DNA pachatele, který se dosud dopouštěl jen méně závažné kriminality. "Vzorový příklad je Otakar T., který před vraždou Aničky jen vykrádal domky."