Regulace přeplněných věznic bude platit i přes prezidentův nesouhlas

Pro novelu zvedlo ruku 103 poslanců, 89 bylo proti.

Předloha počítá s tím, že návrhy na podmíněné propuštění budou dávat ředitelé věznic. Právě oni mají podle předkladatelů nejvíce informací o odsouzeném a mohou nejlépe posoudit míru resocializace dotyčného. Ředitel by měl v případě doporučení pro propuštění zohlednit také to, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu nebo nahradil či jinak odčinil škodu, kterou způsobil.

Novela počítá také s tím, že se promění některá kritéria, k nimž se při posuzování návrhu na podmíněné propuštění přihlíží, odpadla by například nutnost mít trvalé bydliště. Současně by se zkrátila nynější roční lhůta, po jejímž uplynutí může odsouzený opakovat dříve zamítnutou žádost o podmíněné propuštění. Poslanci ji zkrátili na polovinu.

Klaus své odmítavé stanovisko vysvětlil tím, že ředitelé věznic by neměli rozhodovat o tom, kdo bude předčasně propuštěn. K tomu se přiklonili ve středu v hojné míře i poslanci ČSSD.

"Řešení je nedomyšlené a nesystémové. Často jsou ve vězení i lidé s méně závažnými přečiny, klima je plné násilí deviace a konfliktů. Novela je průlom do kompetencí soudů. Probační a mediační služba nemá dost zaměstnanců, aby dohlížela na tak ohromné množství podmínečně propuštěných, " řekl například Antonín Seďa z řad sociálních demokratů. Klaus i poslanci z řad opozice měli problém i s tím, že soudce může odmítnout návrh ředitele na propuštění jen tehdy, když je zjevné, že nepovede po propuštění řádný život.

"O propuštění rozhoduje nadále soudce, jen se zpřísňují pravidla, za jakých podmínek může a nemůže propouštět. Navíc se to týká pouze méně závažných trestných činů, neplatí, že vypustíme těžké zločince. Jde-li o pachatele přečinů, poté, co je napraven a odejde z vězení dříve, než uplyne celý, pak se snáze resocializuje a může oběti činu splatit například škodu. Po déle než dvou letech vězení zanikají rodinné vazby, je těžší sehnat práci a tak podobně, " řekl svým kolegům Jiří Pospíšil (ODS).

Za sporné Klaus označil i to, aby pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy mohl soud uložit jako přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel.

"Nerozumím tomu, jakou souvislost má řízení motorových vozidel s neplacením alimentů, naopak se domnívám, že znemožnění používání motorových vozidel může ztížit výdělečné možnosti a tedy i schopnost platit výživné," doplnila hlava státu.

Poslanci o normě rozhodli poprvé 6. září, když přehlasovali veto Senátu. Pod změnou zákona jsou podepsaní poslanci Pavel Staněk (ODS), Stanislav Polčák (TOP 09-STAN) a Jana Suchá (VV).