Obrana nemá dost peněz na vojáky. Řeší, jak chytře vyšachuje veterány

Mít v Česku jen tři veterány, o které by se musela vláda starat, by pro ni bylo zřejmě pohádkovým stavem. Jenže jich má tisíce. A nejsou mezi nimi jen bojovníci z druhé světové války. Existuje i významná skupina novodobých válečných veteránů, tedy těch vojáků, kteří si své odsloužili v zahraničních misích české armády v posledních více než dvaceti letech. A právě ti představují podle státu problém.

Pokud totiž někdo získá status válečného veterána, nestačí mu jen poděkovat a poplácat ho po zádech. Ze zákona totiž získá nárok na řadu výhod oproti běžným občanům. Například ministerstvo obrany pro ně zřizuje speciální domovy péče o válečné veterány, dává jim příspěvky na lázně, rekreace či stravování, dotuje občanská sdružení válečných veteránů, kterým pomáhá i organizačně, zajišťuje bezplatný pronájem místností pro jejich společenské a kulturní akce či organizuje Den válečných veteránů.

Status válečného veterána přitom podle jedné ze základních podmínek získá každý voják či policista, který strávil v místě ozbrojeného konfliktu či při mírové operaci alespoň 30 dnů. Jenže právě v tom je problém. Vzhledem k tomu, že se vojáci v zahraničních misích střídají v pravidelných rotacích, má Česko takových příslušníků armády, kteří by mohli v budoucnu o zisk těchto výhod usilovat, tisíce.

Zatímco se totiž v současnosti stát stará přibližně o jeden a půl tisíce veteránů z 2. světové války a 39 účastníků odboje a odporu proti komunismu, z novodobé armády už nyní podle odhadu ministerstva obrany splňuje podmínky pro udělení statusu válečného veterána 15 000 vojáků. Chce proto zpřísnit podmínky pro jeho udělení tak, aby se tento počet snížil.

"Hrozí, že jednak status válečného veterána jako takový zcela ztratí svůj význam a charakter, když jej bude mít enormní počet osob, a navíc by ani ministerstvo vzhledem ke svým finančním možnostem a rozpočtu nemělo možnost zajistit všem těmto osobám náležitou péči a zejména pak jim poskytovat příslušné benefity," vysvětluje důvody ministerstvo obrany v důvodové zprávě pro vládu, která se návrhem bude ve čtvrtek zabývat.

Nově by tedy podle normy navržené ministerstvem obrany měl mít nárok na získání tohoto společenského postavení jen ten voják či nově i civilní pracovník, který strávil v místě ozbrojeného konfliktu či místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací 90 kalendářních dnů. V případě služby v zahraničních misích, kde by byla "nižší nebezpečnost a nižší ohrožení", by pak bylo třeba odsloužit celý rok.

Novinkou, kterou by norma přinesla, je však také to, že by o status mohli žádat i civilní zaměstnanci (například ministerstva obrany), kteří do bojem zmítaných míst vyrazí například v rámci mírových či civilních misí Evropské unie. Vztahovaly by se na ně přitom tytéž nároky na strávenou dobu jako pro vojáky.

Z plánovaných změn, které asi řadu vojáků příliš nepotěší, mohou být alespoň klidní ti, kteří už se válečnými veterány stali za "starých" podmínek. O své výhody totiž v případě schválení nepřijdou.