Česko v ohrožení: Český agent naprášil tajné informace KLDR a Rusku

Identity agentů, odhalení jejich krytí, přístup k tajným fondům a dokonce i instalace štěnic přímo do prostor české vojenské zpravodajské služby. To všechno podle zjištění Práva nabízel za miliónové částky jeden z vysokých důstojníků vojenského zpravodajství špiónům z Ruska, Ukrajiny a Severní Koreje.

Informace, které v prostředí tajných služeb patří k těm vůbec nejcitlivějším, nabízel zpravodajec Milan Š. cizím mocnostem v první polovině roku 2011 a loni za to byl ve vší tichosti odsouzen k osmi letům vězení.

Psal se únor 2011 a na ruské velvyslanectví v Praze doručil kurýr velmi neobvyklý dopis. Jeho autor se podepsal jako Chodec a pracovníkům ambasády nabídl, že jim za úplatu předá utajované informace z prostředí vojenské rozvědky.

„Krtek", jak se ve zpravodajské hantýrce říká agentům-zrádcům, se pak v dubnu obrátil dopisem na velvyslanectví Ukrajinské republiky. Ve svých návrzích přitom řádně přitvrdil, a aby doložil, že to myslí vážně, přidal Chodec k dopisu i část seznamu příslušníků tuzemské vojenské rozvědky.

Kromě opakovaných pokusů o spolupráci se službami Ruské federace a Ukrajiny se Milan Š. na jaře předloňského roku snažil také o „byznys" s velvyslanectvím totalitní Korejské lidově demokratické republiky. Jeho pracovníkům v dopise z konce května podle rozsudku nabízel informace o přípravě nových agentů služby s tím, že se podílí na jejich výcviku a zabezpečení.

Ani Severokorejci ale na nabídku neslyšeli a stejně neúspěšně dopadl Chodec i při dalších pokusech o kontakt s ukrajinskou a ruskou ambasádou, píšou Novinky.cz.

Zpravodajské služby většiny demokratických států nemají žádné výkonné pravomoci. Jejich úkolem je získávat důležité informace, včas upozornit na případné nebezpečí, nebo ho dokonce v zárodku eliminovat. Proto se neobejdou bez spolupráce s policií, která výkonné pravomoci má.

Zpravodajské služby neshromažďují důkazy, které by umožnily někoho zatknout. Pokud zpravodajská služba získá podezření, že se např. chystá teroristický útok, předává tuto informaci policii, která situaci bezprostředně řeší. Zpravodajské služby také nemohou činit žádná klíčová rozhodnutí, např. k ekonomické oblasti státu. Důležité informace předávají vládě, která rozhoduje.

V oblasti rozvědné plní  hlavní úkoly v oblastech, kde působí kontingenty AČR při tzv. nevojenských akcích (humanitárních). Jsou to zejména země Balkánu, dále regiony Irák a Afghánistán. V těchto oblastech plní úkoly směřující k ochraně jednotek AČR, jednotek NATO a dalších spojenců. Kromě toho zajišťuje i zpravodajské pokrytí vojenských akcí 601. skupiny speciálních sil (např. v Afghánistánu).

Rozvědka se zajímá též o Společenství nezávislých států ( Rusko, Bělorusko, Ukrajina, zakavkazské státy), zejména s ohledem reorganizace armád a zavádění nových zbraňových systémů. Dalším důvodem je činnost teroristických elementů v této oblasti a rozrůstání organizovaného zločinu.

Rozvědka získává informace i o terorismu. Ve spolupráci s ostatními zpravodajskými službami jsou prověřovány a sledovány osoby podezřelé z podpory terorismu, extremismu a šíření radikálních ideologií.V oblasti kontrarozvědné se zaměřuje na pokusy o o nelegální získávání informací o obraně ČR, kontroluje obchod se zbraněmi prováděný na území ČR zejména s ohledem na možná rizika získání těchto zbraní teroristickými skupinami a státy terorismus podporujícími.