Neschopnost resortu obrany: 146 milionů korun vyletělo oknem

Hlavním předmětem podnikání VOP CZ jsou strategické dodávky a služby pro zajištění obrany a bezpečnosti státu. Přesto se na jeho tržbách stále víc podílejí zakázky z civilního sektoru – v roce 2011 to bylo už 52 procent. Důvodem jsou stále nižší rozpočty Ministerstva obrany, které by mělo – s ohledem na hlavní předmět podnikání státního podniku – být jeho majoritním zadavatelem.

NKÚ kontroloval pět případů prodeje nepotřebného nemovitého majetku VOP CZ. Například ve Šternberku šlo o majetek za 274 milionů korun, jehož součástí byla i vybavená montážní hala z roku 2007. Její stavba stála 219 milionů korun. Znalecký posudek stanovil kupní cenu v rozmezí od 84 do 134 milionů korun. Hodnoticí komise schválila prodej uchazeči, který dal nejvyšší nabídku – 136 milionů korun.

Ministerstvo obrany rozhodovalo nekoncepčně a nekoordinovaně, o čemž svědčí zejména rozhodnutí o způsobu prodeje majetku ve Šternberku. Udělilo souhlas s prodejem až poté, co ho odsouhlasila dozorčí rada. A to přesto, že prodej byl plánován už od září roku 2011. V důsledku rozdílu mezi zůstatkovou cenou majetku a kupní cenou včetně daně vznikla podle NKÚ účetní ztráta 146 milionů korun, píše server nku.cz. Po zahrnutí rezervy na odstupné zaměstnanců dosáhne účetní ztráta z prodeje až 187 milionů korun.

NKÚ dále upozornil, že VOP CZ nesjednal ve smlouvách se zahraničními odběrateli sankce za neplnění pohledávek. Proto je později nemohl v případě neplacení odběratelů uplatňovat. Podle NKÚ tak podnik nepostupoval s péčí řádného hospodáře. Rozšířil například předmět jedné kupní smlouvy o 6,7 milionu korun, přestože odběratel měl už dva měsíce zpoždění se zaplacením kupní ceny, která činila 34,7 milionu korun.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška platí ekonomický fakt, že účetní ceny nevyjadřují skutečnou hodnotu majetku v daném místě a čase. "Proto nelze považovat za relevantní komentář NKÚ vztahující se k účetní ztrátě z prodeje majetku, na jejíž krytí byla vytvořena rezerva plně v intencích zákona o účetnictví," uvedl.

Ministerstvo obrany tak považuje prodej majetku ve Šternberku za úspěch, podotkl Pejšek. Výrobní hala z roku 2007 byla podle něj již delší dobu nevyužívaná kvůli nedostatku zakázek. "Podnik a ministerstvo obrany tak naopak konaly plně v souladu s principem péče řádného hospodáře, neboť pokud by byl nepotřebný majetek státním podnikem nadále udržován za situace, kdy státní podnik nemá dostatek zakázek, vedlo by to k dalším finančním ztrátám, které by měly vliv na finanční situaci státního podniku," dodal mluvčí.