Vláda schválila tři vojenské zákony: Z koho bude válečný veterán?

Praha - Vláda schválila tři důležité vojenské zákony. Upravují mzdy vojáků z povolání, jejich nasazování při pohromách a postavení válečných veteránů. Zákony se po svém ustavení bude zabývat nová Sněmovna. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu v demisi to oznámil předseda dočasné vlády Jiří Rusnok.

Vojáci se dočkají lepších platů

Schválená novela zákona o vojácích z povolání změní systém odměňování příslušníků ozbrojených sil. Zákonná úprava pevněji svazuje funkci, kterou voják v armádě zastává, s jeho hodností. Podle ministra obrany Vlastimila Picka si finančně pohorší ti nejvýše postavení vojáci, naopak ti s nižší hodností by měli mít lepší platy.

Mění se nasazování armády při pohromách

Novela zákona o ozbrojených silách upravuje například nasazování vojáků pro záchranné práce v době přírodních pohrom. Norma zruší specializované záchranné útvary a zavede jednotky, které budou přiděleny pro potřeby civilní obrany. Současné zákony požadují, aby v případě přírodní pohromy byly nejprve povolány specializované záchranné oddíly. Ty ale mají dohromady jen 200 vojáků a nedisponují ani potřebným vybavením, uvádí materiál ministerstva obrany.

Po změně zákona bude možné povolat k likvidaci následků pohromy přímo ty vojenské útvary, které mají dostatek vojáků i potřebného vybavení. Norma také omezuje možnost politických shromáždění a pořádání volebních kampaní mezi vojáky.

Kdo je válečný veterán?

Vláda schválila také zákon o válečných veteránech. Prodlužuje dobu, kterou musí voják strávit v oblasti válečného konfliktu, aby měl nárok na postavení veterána. Nárok na něj ale kromě vojáků a policistů budou moci mít i stále častější civilní účastníci mezinárodních vojenských misí.

Podle nyní platného zákona, který se vztahuje jen na vojáky a policisty, stačí k uznání ze válečného veterána, aby měl dotyčný za sebou 30 dní v ozbrojeném konfliktu či mírové operaci po roce 1945.

Zákon tak nebere ohled na fakt, že v armádě slouží profesionálové, kteří často na typicky tříměsíční mise například do Afghánistánu odjíždí v pravidelných rotacích a někdy se do práce v krizové oblasti opět vrací. Nerozlišuje ani různou míru nebezpečnosti nasazení ve zcela odlišných oblastech.

Veterány nechtějí nikde zaměstnat

Válečné veterány trápí fakt, že nemohou najít práci. Veřejnost o nich nemá nejlepší mínění a podniky raději volná místa obsadí někým jiným. "Lidé tvrdí, že jsme v armádě pro peníze, že jsme žoldáci. Nepomáhá ani medializace průšvihů jednotlivců z řad veteránů. Obecně jsou armádě připisovány i chyby politiků a ministerstva obrany," říká pro iDnes.cz Ladislav Sornas ze Sdružení válečných veteránů ČR.

"Je třeba si uvědomit, že novodobí váleční veteráni jsou obvykle v produktivním věku, ve velmi dobré fyzické kondici a jejich zkušenosti a znalosti často přesahují možnosti civilních zaměstnanců. Například důstojníci s praxí z vypjatých ozbrojených konfliktů se často obsazují na pozice krizových manažerů a poradců," upozorňuje Sornas.

A pokračuje: "Logistické a řidičské zkušenosti jsou vítány u dopravních firem, odolnost, kondice, odvaha a vytrvalost v řadách policie, hasičského záchranného sboru, bezpečnostních služeb. Pečlivost a svědomitost zase v administrativní oblasti."

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda České Republiky zákony Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

včera

včera

Petr Macinka

Macinka obvinil prezidenta z kádrování. Motoristé trvají na Turkovi

Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat. 

včera

Nicolas Maduro

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Zimní počasí bude nebezpečné. Pondělní ledovka může způsobit nejrůznější potíže

Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Robert Fico

Světový řád se rozpadl, tvrdí slovenský premiér Fico

Světový řád se rozpadl a mechanismus mezinárodního práva již nefunguje, prohlásil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) s ohledem na události posledních měsíců a let. Slovensko proto podle jeho slov potřebuje silnou politickou reprezentaci. 

včera

včera

Trump sliboval miliardové investice do Venezuely. Ropné firmy se ale zdráhají

Americké plány s Venezuelou získávají první vážnou trhlinu. Donald Trump sice sliboval miliardové investice ropných společností, jenže těm se zatím do jihoamerického státu nechce. Podnikatelé požadují zásadní změny před případným vstupem na venezuelský trh. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy