Tajní agenti řádí v Česku: Po čem jdou Rusko a Čína?

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství se naopak nezmiňuje o sledování manželky bývalého premiéra Petra Nečase. Hlavní část sledovací akce, která vyvrcholila skandálem a pádem vlády, se uskutečnila letos. Ve zprávě VZ se tak informace objeví zřejmě až za rok.

Ruské zpravodajské služby jsou v ČR tradičně aktivní. "Ve srovnání s předchozími roky došlo k dílčímu poklesu aktivit těchto služeb zaměřených na získávání informací a vytváření využitelných kontaktů v prostředí resortu ministerstva obrany," uvádí zpráva Vojenského zpravodajství.

"Z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky lze označit počty ruských zpravodajských důstojníků v řadách ruské diplomatické mise (či ruských cestujících zpravodajských důstojníků, tzv. turistů) v ČR za velmi vysoké," píše se v dnes zveřejněné zprávě BIS.

Na značný počet špionů z Ruska upozorňovala BIS již v několika předchozích výročních zprávách. Podle zpravodajců je dlouhodobě hlavní činností ruských a čínských špionů budování a posilování vlivu v hospodářské a politické oblasti a také ekonomické zpravodajství.

Čínská civilní a vojenská rozvědka se nesnaží tolik získávat informace o ministerstvu obrany a armádě. "Hlavní úsilí soustřeďují spíše do politicko-ekonomické sféry," tvrdí VZ. V České republice se pohybují i špioni dalších zemí. Například států bývalého Sovětského svazu nebo zemí Středního a Blízkého východu. Agenti se tradičně kryjí jako diplomati svých států.

Usvědčit špióna je téměř nemožné 

V případě Bezpečnostní informační služby je kontrašpionáž, bránící stát před snahami jiných států získávat zákonem chráněné, utajované informace, jednou z priorit její práce. Není tajemstvím, že činnost některých u nás působících zahraničních výzvědných agentur je zaměřena na prosazování politických či ekonomických potřeb cizích států, které by přímo, nebo ve svém důsledku, mohly poškodit zájmy ČR.

Bezpečnostní informační služba aktivity cizích rozvědek na našem území sleduje a zvýšenou pozornost věnuje zejména službám států, u kterých existuje mezinárodně sdílené podezření, že skrytě podporují teroristické organizace. V hledáčku BIS jsou i zpravodajské aktivity zemí, které naše členství v NATO a v Evropské unii nepřijímají se sympatiemi.

Pokud cizí zpravodajští důstojníci sbírají poznatky pouze z otevřených, volně přístupných zdrojů a nesnaží se získat informace, které Česká republika chrání, není důvod zasahovat, píše server bis.cz. Jiná situace nastane v okamžiku, kdy začnou přímo a aktivně pracovat proti zájmům státu, ohrožují jeho bezpečnost a demokratický systém a získávají naše občany jako své agenty. Pokud existují jasné, konkrétní důkazy, lze takové případy předat orgánům činným v trestním řízení.

Občané cizích států i ČR, kteří fungují jako důstojníci či agenti cizí rozvědky, mohou být odsouzeni a cizinci případně vypovězeni. Dokázat trestnou činnost důstojníka rozvědky, zadržet jej, předat vyšetřovateli a odsoudit, je ovšem velmi obtížné. Profesionální zpravodajci procházejí před vysláním do zahraničí speciálním výcvikem, který je ve značné míře zaměřen na metody zabraňující trestnou činnost dokázat a špióna usvědčit.