Češi a NATO: Nadšení pro členství zvolna upadá, ukázal průzkum

V otázce spokojenosti s členstvím v Severoatlantické alianci celkem výrazně převládá spokojenost (57 %) nad nespokojeností (20 %). Zbývající zhruba čtvrtina dotázaných odpověděla, že neví, z čehož lze soudit, že členství Česka v NATO je pro ně natolik odtažité téma, takže je nemohou posoudit z hlediska míry spokojenosti.

Pokud jde o porovnání názoru mužů a žen, resp. vzdělanostních skupin, tak nejpodstatnější rozdíl je v zastoupení odpovědí nevím: mezi muži je to 17 %, mezi ženami 28 %, mezi lidmi se základním vzděláním je to 30 %, mezi lidmis vysokoškolským vzděláním je to 15 %. Pokud porovnáváme jen míru spokojenosti, tak názory mužů a žen jsou velmi podobné. Ovšem respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou s členstvím ČR v NATO výrazně spokojenější (rozhodně spokojeno je 20 % z nich), než respondenti se základním vzděláním (11 %).

Psali jsme: Důvěra Zemanovi a nové vládě? Podívejte se na aktuální průzkum  

Rovněž lidé s dobrou životní úrovní jsou ve větší míře rozhodně spokojeni (18 %) s členstvím v NATO, ve srovnání s těmi, kteří svou životní úroven označují neutrálně, a zejména s těmi se špatnou životní úrovní (8 %).

Z hlediska stranických preferencí jsou s členstvím v NATO nejspokojenější příznivci TOP 09 (32 % rozhodně ano), naopak méně spokojeni jsou sympatizanti KSČM (7 %). Příznivci stran vládní koalice se pohybují v rozmezí 11 % (ČSSD) po 19 % (ANO) odpovědí rozhodně ano.

Co se týče další otázky, tak tři pětiny české veřejnosti (60 %) jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době, přibližně čtvrtina (24 %) míní, že tato organizace je nepotřebná. Poměrně velká část občanů (16 %) se k této otázce neuměla vyjádřit.

Oproti loňskému šetrení se hodnocení téměř nezměnilo. Z dlouhodobého hlediska od roku 2010 postupně velmi mírně oslabuje mínění o potřebnosti NATO (z 69 % pozitivních odpovědí v roce 2010 na 60 % letos), na úkor neutrálního i negativního hodnocení, uvádí Soc.cas.cz.

Nejpříznivěji je hodnoceno působení existence a jednání NATO na bezpečnost svých členů (62 % příznivých odpovědí), na mír a stabilitu v euroatlantické oblasti (58 %) a na vzájemné vztahy mezi členskými státy (58 %), tedy na oblasti reprezentující působení uvnitř organizace.

Jednání navenek je vnímáno o něco méně pozitivně – působení NATO na mír a stabilitu v jiných částech světa hodnotí příznivě 40 % obyvatel, 43 % obyvatel pak příznive vnímá působení NATO na vztahy svých členu s jinými zeměmi. Přínos NATO k řešení hrozby terorismu vnímají pozitivně více než dvě pětiny (45 %) občanu. Zhruba desetina či něco větší cást dotázaných odpověděla na všechny výše uvedené položky, že „neví".