Češi povinně do zbraně? Ministerstvo dokončuje nový zákon

V české armádě dnes slouží dvacet tisíc profesionálů, v případě ohrožení by však navíc potřebovala desítky tisíc záložáků. Za současného stavu by je ale neměla kde vzít. „Potřebujeme mít v záloze nástroj, abychom se mohli včas připravit na zvládání krizových situací," řekl Hospodářským novinám náměstek ministra obrany Jakub Kulhánek.

Armáda sice může povolat občany i dnes, ovšem teprve poté, co parlament vyhlásí stav ohrožení státu. Nečekaně rychlé zhoršení situace na Ukrajině však ukázalo, že takové řešení může být příliš pomalé. „Pokud bychom dnes potřebovali povolat lidi do armády, tak první odvedenec by podle našich odhadů dorazil nejdříve za 72 dní," řekl Pavel Ťulák z generálního štábu, který má přípravu branných zákonů na starosti.

A hlavně: pro armádu je prakticky použitelný jen ten, kdo nejpozději před pěti lety absolvoval výcvik. Do této kategorie však dnes spadají už jen bývalí profesionálové, kteří v poslední době odešli do civilu, nebo zhruba 1000 příslušníků takzvaných aktivních záloh. „Lidé, kteří absolvovali povinnou vojenskou službu, již bohužel stárnou nebo jsou pro nás nepřipraveni," doplnil Ťulák.

Zákon původně sepsala již předešlá vláda – ta současná by jej měla začít schvalovat na podzim. Jeho hlavní myšlenkou je dát armádě možnost zahájit výcvik záložáků s dostatečným předstihem. V principu by se tak vrátily mechanismy známé z minula.

V první řadě by vláda rozhodla, že kvůli blížící se vojenské hrozbě zavádí odvody – tisíce mladých lidí by zamířily před odvodové komise, které by pak zhodnotily, zda jsou schopni služby v armádě. „Odvody by se pravděpodobně dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým a třicátým rokem života," uvedl pro Hospodářské noviny Ťulák.

V další fázi by pak kabinet pro odvedence mohl nařídit povinné vojenské cvičení, které by trvalo minimálně tři měsíce. „Šlo by o klasický výcvik, kde by si osvojili základní dovednosti," vysvětlil Ťulák.

Podle něj by však nemuselo jít o plošný povolávací rozkaz – možností také je, že si armáda vezme například jen chemiky, zdravotníky, stavebníky nebo IT specialisty. „Jednoduše lidi, které bude v dané chvíli potřebovat."

Návrh prozatím nepočítá s tím, že by zaměstnavatelé měli za své odvedence nárok na finanční kompenzaci. Naproti tomu mladým lidem by za vyhýbání se odvodu hrozily až tři roky vězení, dodávají HN.