Armáda ČR se prostřílela k akreditaci NATO, může být nasazena v boji

Cílem cvičení bylo po letech příprav dosáhnout právě certifikace na stupeň "Připraven k boji" a naplnit tak spojenecké závazky pro kolektivní obranu, řekl novinářům po dnešní prezentaci bojového nasazení pozemního vojska i letectva náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Certifikace podle něj posouvá armádu výš do kategorie armád s uskupeními připravenými k bojovému nasazení. "Závazek jsme splnili, úkolové uskupení je připraveno, považuji to za významný krok k odpovědnému členství v alianci," řekl Pavel.

Hodnotitelé a zástupci NATO se podle něj vyjádřili, že za deset let, co se certifikace dělají, patřily české jednotky a štáby mezi nejlepší. "Tady už neplatí politická zdvořilost, ale reálné vojenské hodnocení," uvedl Pavel. Certifikace se obnovuje po třech letech v národním i mezinárodním měřítku. Pod vedením aliance je nyní úkolové uskupení, založené zejména na 4. brigádě rychlého nasazení doplněné o další struktury, připraveno k nasazení především pro společnou obranu.

Cvičení se konalo nepřetržitě deset dní, 24 hodin denně, účastnilo se jej přes 4900 vojáků, 1110 kusů techniky a letectvo a mělo rozpočet kolem 40 milionů korun, uvedl velitel pozemních sil Ján Gurník.

"Vstup do Severoatlantické aliance byl bezesporu zásadním krokem, který zakončil období tápání a nejistot, jež trápily Českou republiku bezprostředně po roce 1993. Nejasné zapojení České republiky do bezpečnostních struktur v počátku devadesátých let minulého století bylo velkým problémem nejenom pro Českou republiku, ale i pro ostatní post-socialistické státy ve Střední Evropě. Rozpadající se Sovětský svaz a válka na Balkáně nutily nejenom nás k rychlému a efektivnímu řešení. Tím spíš, že rozdělení Československa neposílilo naše (české) postavení, ale právě naopak oslabilo, i když řada formálních hodnocení mluvila a mluví o opaku. Přizvání České republiky spolu s Polskem a Maďarskem ke vstupu do NATO na summitu v Madridu 1997 bylo tím nejoptimističtějším a zároveň nejoptimálnějším řešením," uvedl pro Natoaktual Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.

Armáda při tak malém rozpočtu má neúměrně velké letectvo a v tomto trendu bude pravděpodobně pokračovat. Pokud ano, pak by měla být zhodnocena role všech základních systémů letectva – nadzvukových letadel Gripen, podzvukových L-159 (pokračovat v projektu bitevníků, nebo L-159 využívat jen jako cvičná letadla, a to i s ohledem na nedokonalosti bitevníků a na nově požadované schopnosti letadel Gripen pro použití i proti pozemním cílům). Na stole je koncepce vrtulníkového letectva se závěrem nákupu nových vrtulníků a dopravního letectva s nelogickým závěrem jakkoli zdůvodněným, koupit další Airbus místo malých letadel k náhradě přesluhujících "Jaků" a "Challengera".

Velká část investic v důsledku nezvyšuje základní schopnosti armády. Je nutné také ukázat na fakt, že rezort MO nepracuje s počtem miliard, o kterých bez rozdílu všichni politici mluví jako o financích alokovaných do obrany. Z loňských přibližně 43 mld. Kč bylo 7,5 mld. Kč věnováno na důchodové zabezpečení důchodů vojáků z povolání. Rezort MO tak skutečně využil pro obranu ČR necelých 36 miliard Kč. Zbytek ministerstvem jen "protekl". Je tomu tak každý rok.

"Pro nedostatek financí doslova stojí projekty pozemních sil a logistiky. Jen pomalu postupuje přezbrojování ručními zbraněmi, není dokončeno přezbrojení kolovými obrněnými transportéry, přezbrojení pásovými transportéry je odloženo, nebylo ani zahájeno přezbrojení dělostřelectva, ženijního vojska, útvary chemického vojska potřebují komplexní modernizaci, výstrojní sklady zejí prázdnotou. Armádě chybí finance na udržování infrastruktury, dodnes nebyly dokončeny všechny redislokační rozhodnutí, která byla učiněna v reformě z roku 2002. Po určitou dobu byl dokonce zastaven nábor do armády," dodal Šedivý.