Praha - Současné armádní zálohy, které čítají asi 1300 dobrovolníků, zřejmě čeká významná změna. Návrh zákona z dílny ministerstva obrany počítá s tím, že by se aktivní zálohy staly poloprofesionálním sborem o síle až 5000 mužů a žen. Armáda by je následně mohla nasadit v krizových situacích, například k hlídání elektráren nebo na stavbu bariér při povodních.
Návrh také počítá s možností, že by aktivní zálohy vyjížděly na zahraniční mise. Podle zástupce generálního štábu je v době míru držet 5000 vycvičených záložáků levnější, než platit stejné množství profesionálních vojáků. Podobný model již zavedly třeba Spojené státy, Velká Británie nebo Polsko, píší Hospodářské noviny.
Příslušníci aktivních záloh v současnosti procházejí osmitýdenním základním výcvikem a v dalších letech cvičí tři týdny. Nově by podle návrhu základní výcvik trval 12 týdnů a následný čtyři týdny. Za den cvičení či nasazení by členové aktivních záloh místo nynější náhrady mzdy měli dostávat plat vojáka z povolání, tedy průměrně skoro 1000 korun hrubého. Nově se ale podle návrhu budou muset zavázat ke službě na nejméně tři roky.
Návrh do parlamentu zamíří jako součást branných zákonů, které mimo jiné dají vládě možnost zavést i v době míru plošné odvody. V české armádě nyní slouží zhruba 20.000 profesionálů, v případě ohrožení ale může být potřeba o desítky tisíc vojáků více.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Česká armáda se chystá na největší letošní cvičení Hradba 2025. Akce bude probíhat po většinu listopadu, vojáci jejím prostřednictvím po čtyřech prověří připravenost na obranu území České republiky.
Armáda České Republiky , ministerstvo obrany
Aktuálně se děje
včera
"Jezte skutečné jídlo." Trumpova administrativa vyhlásila válku cukru
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu představila radikálně upravená výživová doporučení pro Američany. Nové pokyny, které v Bílém domě prezentovali ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, kladou důraz na konzumaci celistvých, minimálně průmyslově zpracovaných potravin. Hlavním heslem nové kampaně, která je součástí agendy „Make America Healthy Again“ (MAHA), se stalo prosté doporučení: „Jezte skutečné jídlo.“
včera
Jednání o Grónsku začne příští týden. Rubio se sejde s představiteli Dánska
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu na Kapitolu potvrdil, že se příští týden sejde s dánskými představiteli k jednání o Grónsku. Reagoval tak na stupňující se napětí mezi Washingtonem a Kodaní poté, co Trumpova administrativa obnovila své agresivní snahy o převzetí kontroly nad tímto autonomním územím. Rubio, který vystoupil po boku ministra obrany Peta Hegsetha, se však vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Bílý dům vylučuje použití vojenské síly k dosažení tohoto cíle.
včera
USA oznámily, že převezmou kontrolu nad veškerou venezuelskou ropou
Americký ministr energetiky Chris Wright ve středu oznámil, že Spojené státy budou prodávat venezuelskou ropu po neomezenou dobu. Toto prohlášení zaznělo jen krátce poté, co americké síly v severním Atlantiku zabavily další sankcionovaný tanker. Podle Wrighta plánuje Washington nejprve prodat nahromaděné zásoby suroviny a následně převzít kontrolu nad veškerou budoucí produkcí této jihoamerické země.
včera
Trump odmítá podpořit Machadovou do čela Venezuely, protože dostala Nobelovu cenu místo něj
Vztahy mezi Bílým domem a venezuelskou opozicí procházejí nečekanou krizí. Donald Trump, který ještě nedávno označoval svržení Nicoláse Madura za historický úspěch své administrativy, nyní odmítá podpořit Maríu Corinu Machadovou v čele země. Přestože tato držitelka Nobelovy ceny za mír označila americkou intervenci za „velký krok pro svobodu“, u prezidenta narazila na nečekanou překážku – jeho vlastní ambice.
včera
Trump opět zaútočil na Evropu: Rusko a Čína se NATO bez USA ani trochu nebojí
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na evropské spojence a zpochybnil akceschopnost Severoatlantické aliance. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny prohlásil, že Rusko a Čína mají z NATO bez účasti Spojených států „nulový strach“. Trump tím reagoval na kritiku, která se na něj snesla z Evropy poté, co Bílý dům potvrdil, že zvažuje různé cesty k ovládnutí Grónska.
včera
Spojené státy zadržely pronásledovaný tanker plující pod ruskou vlajkou
Americké ozbrojené síly v severním Atlantiku úspěšně završily dramatickou operaci a zmocnily se ropného tankeru Marinera, který se v uplynulých týdnech snažil uniknout námořní blokádě. Informaci dnes odpoledne oficiálně potvrdilo Evropské velitelství USA (EUCOM). Plavidlo, které se dříve jmenovalo Bella 1 a plulo pod vlajkou Guyany, bylo obsazeno speciálními jednotkami v mezinárodních vodách jižně od Islandu na základě zatykače vydaného americkým federálním soudem.
včera
Babiš nominoval Turka na ministra, prezident Pavel odmítnul
Novoroční setkání na Pražském hradě přineslo první vážný rozpor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním tématem středečního jednání se stalo obsazení křesla ministra životního prostředí. Andrej Babiš hlavě státu oficiálně navrhl Filipa Turka, výraznou tvář strany Motoristé sobě, prezident však tuto nominaci bez váhání odmítl.
včera
Rusko vyslalo válečné lodě, aby ochránily ropný tanker pronásledovaný americkým námořnictvem
V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.
včera
Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu
Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.
včera
Invazi zatím neplánujeme, Grónsko chceme koupit, prohlásil Rubio. Vlády s ním chtějí okamžitou schůzku
Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.
včera
Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři
V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.
včera
Doprava v Evropě kolabuje. Intenzita současného počasí je podle meteorologů mimořádná
Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.
včera
Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico
Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.
včera
Největší ostrov na světě s pouhými 57 tisíci obyvateli. Proč Trump tolik touží po Grónsku?
Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.
včera
Bílý dům: Nasazení armády je jednou z variant pro získání Grónska
Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.
včera
Počasí: Silné mrazy budou pokračovat i příští týden. Teploty spadnou až na -13 stupňů
Česko prožívá jeden z nejchladnějších týdnů letošní zimy. Podle dat z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nás čeká mrazivý zbytek týdne, po kterém přijde v pátek zvrat provázený sněžením a nebezpečnou ledovkou. Příští týden se ale mrazy opět vrátí.
6. ledna 2026 21:55
Evropa se potýká s extrémním počasím. Kvůli mrazům umírají lidé, leteckou dopravu zachvátil chaos
Evropa se potýká s extrémní zimou, která si na kontinentu vyžádala již šest lidských životů a ochromila klíčové dopravní uzly. Nejtragičtější bilanci hlásí Francie, kde mrazivé počasí a náledí způsobily pět úmrtí při dopravních nehodách.
6. ledna 2026 20:49
Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle
Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.
6. ledna 2026 19:38
Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti
Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.
6. ledna 2026 18:24
Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu
Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.
Zdroj: Libor Novák