Armáda chce posílit. Do roku 2030 plánuje 10 tisíc aktivních záloh

Rozpočet ministerstva obrany by podle koncepce měl dosáhnout dvou procent HDP v roce 2024. Podle současných odhadů by to mohlo znamenat výdaje na obranu zhruba 133 miliard korun, nyní to je 66,7 miliardy. V roce 2030 by pak obrana mohla dostávat asi 150 miliard korun.

Na začátku tohoto roku v armádě sloužilo 21.500 vojáků z povolání, při plné naplněnosti útvarů by měla armáda mít k dispozici až 25.000 profesionálů. Už dříve politici rozhodli, že se tento počet postupně zvýší až na 30.000. Koncepce počítá s tím, že v roce 2020 by počty vojáků měly dosáhnout téměř 23.000 mužů a žen, v roce 2025 by jich mělo být 27.245 a o pět let později 30.000.

Nábor nových rekrutů označuje dokument za jedno z rizikových míst naplňování koncepce. Aby se armáda dostala na požadované počty, bude potřebovat ročně získat asi 2400 nových vojáků. Pokryje tak odchod vojáků z aktivní služby a zároveň zajistí nárůst o asi 800 až 900 vojáků.

Profesionální vojáky by v době krize doplnily aktivní zálohy. Jejich intenzivní budování nastalo před několika lety a armáda si zájem lidí o zapojení do nich chválí. V polovině roku jich v aktivních zálohách sloužilo přes 3000. Zájmu plánuje armáda využít a počet "záložníků" zvýšit do roku 2025 na 5700 a v roce 2030 na až 10.000. Aby tolik zájemců našla, chce se armáda zaměřit na vojáky, kteří odchází ze služebního poměru do civilu. "Tímto způsobem budou obsazena přednostně služební místa velitelského sboru, specialistů a služební místa ve štábech na všech úrovních velení a řízení," uvádí koncepce.

KVAČR slibuje, že jednotky aktivní zálohy budou postupně vyzbrojeny tak, aby mohly samostatně působit při obraně a ochraně objektů důležitých pro obranu státu.