Čtyřiadvacet procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 procent by se odmítlo do bojů zapojit. České armádě důvěřují dvě třetiny občanů, v její bojeschopnost ale věří o něco méně lidí, 51 procent, zatímco zhruba dvě pětiny v ni nevěří.
Vyplynulo to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro publicistický pořad České televize (ČT) Bilance. ČT poskytla výsledky průzkumu ČTK.
Podle průzkumu, který agentura provedla mezi 9. a 17. dubnem mezi 1350 lidmi, se občané ČR ve velké míře spoléhají na spolupráci členských zemí NATO. To, že je republika součástí Severoatlantické aliance, považuje za důležité 71 procent oslovených. Pro 16 procent lidí to není důležité.
Když lidé v průzkumu hodnotili působení české armády prostřednictvím školních známek, dopadlo to na průměrnou známku dva minus, uvedla ČT. Jedničku podle ní dalo vojákům deset procent lidí, dvojkou a trojkou je oznámkovalo shodně přes 30 procent lidí, osm procent dotázaných jim dalo čtyřku a u tří procent armáda propadla.
Průzkum zjišťoval také názor lidí na financování armády a podle 57 procent lidí by Česko mělo do armády investovat více peněz než dosud. Osmadvacet procent s tím nesouhlasilo.
Letos má Česká republika na svou obranu vydávat 1,35 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), zhruba 90 miliard korun. Opakovaně v NATO však slíbila, že obranný rozpočet bude odpovídat dvěma procentům HDP, a vláda se již dříve zavázala tohoto cíle dosáhnout v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počátkem dubna ale uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby ČR dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025.
Tlak na to, aby členské státy NATO co nejdříve vydávaly na svou obranu slíbená dvě procenta HDP, se vystupňoval mimo jiné právě kvůli krizi na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi.
Česká armáda má přes 26.000 vojáků z povolání a dalších přibližně 3600 vojáků na počátku března sloužilo v aktivní záloze. Podle armády se zájem o vstup do aktivní zálohy po událostech na Ukrajině desetinásobně zvýšil. Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek ČTK v polovině března řekl, že se zvýšil i zájem o dobrovolné vojenské cvičení. Letošním cílem je podle něj přijmout 1200 nových vojáků aktivní zálohy.
Vstoupit do aktivní zálohy může každý český občan, kterému již bylo 18 let, absolvoval střední školu a má minimálně výuční list. Musí také projít zdravotní prohlídkou, ta se liší podle jednotky, do které chce uchazeč nastoupit.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , průzkumy
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák