Armádě by v případě napadení Česka pomohlo v boji 24 procent Čechů

ČTK

ČTK

2. května 2022 22:40

Armáda České Republiky
Armáda České Republiky Foto: Ministerstvo obrany ČR

Čtyřiadvacet procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 procent by se odmítlo do bojů zapojit. České armádě důvěřují dvě třetiny občanů, v její bojeschopnost ale věří o něco méně lidí, 51 procent, zatímco zhruba dvě pětiny v ni nevěří.

Vyplynulo to z průzkumu společnosti NMS Market Research pro publicistický pořad České televize (ČT) Bilance. ČT poskytla výsledky průzkumu ČTK.

Podle průzkumu, který agentura provedla mezi 9. a 17. dubnem mezi 1350 lidmi, se občané ČR ve velké míře spoléhají na spolupráci členských zemí NATO. To, že je republika součástí Severoatlantické aliance, považuje za důležité 71 procent oslovených. Pro 16 procent lidí to není důležité.

Když lidé v průzkumu hodnotili působení české armády prostřednictvím školních známek, dopadlo to na průměrnou známku dva minus, uvedla ČT. Jedničku podle ní dalo vojákům deset procent lidí, dvojkou a trojkou je oznámkovalo shodně přes 30 procent lidí, osm procent dotázaných jim dalo čtyřku a u tří procent armáda propadla.

Průzkum zjišťoval také názor lidí na financování armády a podle 57 procent lidí by Česko mělo do armády investovat více peněz než dosud. Osmadvacet procent s tím nesouhlasilo.

Letos má Česká republika na svou obranu vydávat 1,35 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), zhruba 90 miliard korun. Opakovaně v NATO však slíbila, že obranný rozpočet bude odpovídat dvěma procentům HDP, a vláda se již dříve zavázala tohoto cíle dosáhnout v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počátkem dubna ale uvedl, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině bude třeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby ČR dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025.

Tlak na to, aby členské státy NATO co nejdříve vydávaly na svou obranu slíbená dvě procenta HDP, se vystupňoval mimo jiné právě kvůli krizi na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi.

Česká armáda má přes 26.000 vojáků z povolání a dalších přibližně 3600 vojáků na počátku března sloužilo v aktivní záloze. Podle armády se zájem o vstup do aktivní zálohy po událostech na Ukrajině desetinásobně zvýšil. Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek ČTK v polovině března řekl, že se zvýšil i zájem o dobrovolné vojenské cvičení. Letošním cílem je podle něj přijmout 1200 nových vojáků aktivní zálohy.

Vstoupit do aktivní zálohy může každý český občan, kterému již bylo 18 let, absolvoval střední školu a má minimálně výuční list. Musí také projít zdravotní prohlídkou, ta se liší podle jednotky, do které chce uchazeč nastoupit.

10. dubna 2026 19:37

Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko

Související

Více souvisejících

Armáda České Republiky ,  průzkumy

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 3 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?

Podezření na propuknutí nákazy hantavirem na výletní lodi MV Hondius uprostřed Atlantského oceánu si vyžádalo již tři oběti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí potvrdila úmrtí tří cestujících a jeden další potvrzený případ, přičemž nejméně jeden člověk zůstává v kritickém stavu v intenzivní péči v Jihoafrické republice. Úřady aktuálně prověřují dalších pět podezřelých případů mezi pasažéry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu

Evropa se nepodrobí „brutálnímu světu“ a namísto toho se stane základnou pro obnovu nového mezinárodního řádu. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v arménském Jerevanu to prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Ten se stal historicky prvním neevropským lídrem, který se jednání tohoto bloku zúčastnil, což podtrhuje proměnu globálních spojenectví v době rostoucí nejistoty.

včera

Čapí hnízdo je areál, který se nachází v části obce Dvůr Semtín v katastrálním území Tomice u Votic v obci Olbramovice ve Středočeském kraji, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák. Areál staveb, určený k rekreačním a odpočinkovým účelům, vlastní podle zdrojů prostřednictvím několika firem politik a podnikatel Andrej Babiš.

Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš

Vleklá kauza padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo dospěla u Městského soudu v Praze k přelomovému rozuzlení. Soudce Jan Šott v pondělí vynesl odsuzující verdikt nad europoslankyní a bývalou manažerkou holdingu Agrofert Janou Nagyovou. Ta byla za dotační podvod potrestána třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let a pokutou ve výši půl milionu korun.

včera

Pavel Blažek

Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze

V kauze darování kryptoměn Ministerstvu spravedlnosti nastal zásadní obrat. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili další tři osoby ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy z praní špinavých peněz. Podle informací serveru Seznam Zprávy figuruje mezi obviněnými i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

včera

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné

Po téměř sedmi letech se do českého podnikatelského prostředí vrací povinná elektronická evidence tržeb. Současná vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů na svém pondělním zasedání schválila projekt pracovně nazvaný „EET 2.0“, který by měl začít fungovat od ledna příštího roku. Návrh nyní míří k posouzení do Poslanecké sněmovny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

včera

Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy