Česko v minulosti podcenilo ruskou hrozbu, uvedli vojenští experti

Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá proto vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou. "Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta," řekl. Zmínil se i o prodeji Škody Jaderné strojírenství. "My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou," poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se.

Z pohledu Vojenského zpravodajství lze konstatovat, že rozpad východního bloku neznamenal ztrátu zájmu Ruska o prostor Československa a později České republiky, uvedl Beroun. Informoval však, že na straně bezpečnostních složek i politiků panuje nevídaná jednota v tom, že Česko už by se nemělo vrátit do takové situace, kdy by bylo zásadním způsobem ohroženo.

"Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu", řekl náčelník Vojenské policie Foltýn. Vůči Rusku nešetřil ostrými slovy. Přirovnal ho k nacistické třetí říši. Je podle něj řízeno čistě kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr. "To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu,“ prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl Foltýn. Podotkl, že se svými kolegy byli kvůli svým postojům označování za rusofoby a štváče.

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj mimo jiné řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už 100 let stejné. Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko podle něj vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu.

Konference nese název "Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce". Mají na ní vystoupit například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr nebo zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

Riziko ruských podvratných akcí v Česku trvá, varoval šéf BIS

Nebezpečí ruských podvratných operací v Česku trvá a český stát musí být připraven mu jasně čelit. Rusové jsou takové operace schopni a jasným příkladem je výbuch v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení v Evropě to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Uvedl také, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené. Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference.

"Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství chce zničit," prohlásil Koudelka. "A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. "A přeci na to ta zem musí reagovat," prohlásil. "Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ dodal.

Tím, že se po odhalení příčin výbuchů ve Vrběticích podařilo zásadně snížit počet pracovníků ruské diplomatické mise v Praze, se zásadně snížil i počet ruských zpravodajců na českém území. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem 20 administrativních pracovníků. Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezené, poznamenal šéf BIS a dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby. Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými bohulibými důvody.

Koudelka se přimlouval i za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. "To považuji za velice důležité,“ řekl.

Ruské možnosti poškodit českou stanu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Rusko problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl Koudelka.

Řekl, že Rusko se snaží vyděsit obyvatele západních demokracií ve třech oblastech. První z nich je tvrzení, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, a proto je nezbytné se s Ruskem dohodnout. Druhým je tvrzení, že protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl. Třetím tvrzením je, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastním lidem.

"Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku," řekl šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.

Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.

Před dalšími překvapeními ze strany Ruska varoval i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. "My si nechceme připustit, že je to pro Rusko existenciální válka," řekl. "Od 16. září, kdy Německo převzalo do nucené správy majetky Rosněfti, je vůči Evropě ze strany Ruska možné cokoli. Čím dříve si to připustíme, tím lépe,“ uvedl ve své prezentaci. Poukazoval například na to, že nedávné výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream I a II, nepoškodily všechno potrubí. Vyslovil spekulaci, zda Rusko nebude chtít třeba na jaře nepoškozenou větví plynovodu Evropě plyn nabídnout. Podotkl ale, že nenaznačuje, kdo za výbuchem stojí.