ROZHOVOR | Chaos šlo akceptovat na jaře, teď už ne. Považuji za zázrak, že lidé restrikce dodržují, říká pro EZ šéf strážníků

ROZHOVOR - Jeho rétorika je nezvykle ostrá a upřímná. Ředitel Městské policie hlavního města Prahy Eduard Šuster podrobil kritice představitele státu i některé odborné lékařské kapacity za chaos i překotnost při zavádění mimořádných opatření a nařízení v souvislosti s koronavirovou pandemií. „Považuji za malý zázrak, že většina společnosti restrikce respektuje a dodržuje. Problémy, které byly akceptovatelné a pochopitelné v rámci počátku pandemie, jsou nyní zjevně neodůvodnitelné, i když se o to někteří velmi snaží. Česká republika bohužel zcela a trestuhodně prohospodařila čas, který si, díky zastavení chodu celé země v jarních měsících, velmi draze zaplatili a bohužel ještě zaplatí všichni obyvatelé země,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf pražských strážníků.

Jsou vidět v metru, autobusech i tramvajích. Městská policie hlavního města Prahy ostřížím zrakem kontroluje, zda cestující mají zakryté dýchací cesty v prostředcích Městské hromadné dopravy (MHD). „Stanovenou povinnost od 1. září nerespektovalo 3104 občanů, s nimiž jsme tento přestupek museli řešit. Strážníci, stejně jako policisté, mohou tyto přestupky řešit trojím způsobem, a to domluvou, příkazem na místě, což je udělení pokuty, anebo oznámením příslušnému správnímu orgánu,“ vysvětluje ředitel pražských strážníků Eduard Šuster v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Samotné řešení i stanovení sankce závisí vždy na posouzení strážníka, který situaci hodnotí.

Exšéf Pohotovostní motorizované jednotky policie ČR tvrdí, že Městská policie hlavního města Prahy již od března, kdy pandemie vypukla, upozorňuje na závažný problém. „A to, že český právní řád neobsahoval a stále neobsahuje žádné fakticky funkční nástroje, jak zajistit dodržování mimořádných a krizových opatření v případě, kdy by se situace s šířením SARS-CoV-2 začala dramaticky zhoršovat a zároveň společnost přestala tato nařízení dodržovat vstřícně, aktivně a spolehlivě, víceméně sama od sebe, tak jako tomu bylo na počátku krize,“ říká Šuster, rodák z Brna.

Přesto se pražští strážníci snaží v rámci dohledu nad mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízeními Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dělat maximum. „My naši činnost samozřejmě aktivně děláme proto, že to cítíme jako svou povinnost, to znamená, že chceme udělat maximum pro ochranu životů a zdraví obyvatel,“ tvrdí šestačtyřicetiletý muž, jenž strážníkům v metropoli velí už osmým rokem.

Absolvent Policejní akademie a Vysoké školy správní (obor veřejná správa) nechce, aby Městská policie hlavního města Prahy působila jen represivně, a to zvláště nyní v době koronavirové pandemie. Proto s kolegy usiloval o to, aby strážníci pomáhali v prevenci před nákazou a disponovali tak například dezinfekcí, kterou by rozdávali. Od sympatického záměru nakonec musel ustoupit. „Z počátku krize jsme o tom skutečně uvažovali, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme organizací, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Primárně je to o zodpovědnosti každého občana České republiky a ochoty společnosti jako celku akceptovat omezení, která jsou nezbytná pro úspěšné zvládnutí pandemie a minimalizaci jejích dopadů na životy a zdraví obyvatel,“ říká inženýr Eduard Šuster, který k policii ČR nastoupil už v roce 1994 a působil v ní i v managementu pražského ředitelství a dvou speciálních jednotek pořádkové a pohotovostní motorizované.

V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDĚ STÁLE ZEJE MEZERA

Pane řediteli, jak lidé dodržují povinnost nosit roušky, a to zejména v pražské MHD?

Naštěstí stále platí, že se většina občanů snaží mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízení Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dodržovat.

Bezprostředně po prázdninách poklesla ochota občanů ústenky nosit, máte nyní pocit, že lidé jsou svědomitější?

Svědomité a zodpovědné části veřejnosti, která bere mimořádná opatření a nařízení vážně, patří velké uznání, poděkování a respekt nás všech. Naštěstí je to stále většina z celkové společnosti. S ohledem na zmatky, chaos a překotnost při zavádění mimořádných opatření a nařízení, a mnohdy protichůdná vyjádření nejen představitelů státu zodpovědných za řízení této krize, ale také často protichůdných vyjádření odborných lékařských kapacit, je to malý zázrak. Problémy, které byly akceptovatelné a pochopitelné v rámci počátku pandemie, jsou nyní zjevně neodůvodnitelné, i když se o to někteří velmi snaží. Česká republika bohužel zcela a trestuhodně prohospodařila čas, který si, díky zastavení chodu celé země v jarních měsících, velmi draze zaplatili a bohužel ještě zaplatí všichni obyvatelé země.

Absence roušky se nejčastěji řeší domluvou, co se ale děje, když si člověk z ní nic nedělá?

Strážníci, stejně jako policisté, mohou tyto přestupky řešit trojím způsobem, a to domluvou, příkazem na místě, což je udělení pokuty, anebo oznámením příslušnému správnímu orgánu. Možnost řešit porušování krizových a mimořádných opatření příkazem na místě, tedy pokutou, byla zavedena až od poloviny května 2020, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky.

A jak probíhá samotné posuzování?

Je to stejné jako u jiných přestupkových jednání – konkrétní řešení i stanovení sankce závisí vždy na posouzení strážníka, který situaci hodnotí, a na tom, jak danou situaci vyhodnotí s ohledem na všechny okolnosti daného přestupkového jednání v tu danou chvíli a na tom konkrétním místě.

Jaké má vlastně Městská policie hlavního města Prahy právní pravomoci či nástroje, jak zajistit dodržování těchto opatření?

Městská policie hlavního města Prahy již od března upozorňuje na to, že český právní řád neobsahoval a stále neobsahuje žádné fakticky funkční nástroje, jak zajistit dodržování mimořádných a krizových opatření v případě, kdy by se situace s šířením SARS-CoV-2 začala dramaticky zhoršovat a zároveň společnost přestala tato nařízení dodržovat vstřícně, aktivně a spolehlivě víceméně sama od sebe, tak jako tomu bylo na počátku krize. Na tomto stavu, vzhledem k výše uvedenému, bohužel nic nezměnil ani už zmíněný zákon č. 243/2020 Sb.

Městská policie hlavního města Prahy se snaží v rámci dohledu nad mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízeními Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dělat maximum. Nicméně je třeba uvést, že ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví to přímo nevyplývá, neboť ve zmíněném právním předpisu, ze kterého veškerá mimořádná opatření a nařízení vycházejí, je jasně uvedeno, že kontrolu dodržování mimořádných opatření a nařízení provádí místně příslušné krajské hygienické stanice a ty si při tomto dohledu mohou vyžádat součinnost Policie České republiky. My naši činnost samozřejmě aktivně děláme proto, že to cítíme jako svou povinnost, to znamená, že chceme udělat maximum pro ochranu životů a zdraví obyvatel.

NA ZAJIŠTĚNÍ DEZINFEKCE NEMÁ ORGANIZACE PROSTŘEDKY

Kdy nastává případ, že je dotyčný vámi nahlášen příslušnému správnímu orgánu, kterým je krajská hygienická stanice?

Než se dostanu k zodpovězení dotazu, je nesmírně důležité zmínit, že obecně u všech pokut ukládaných v příkazním řízení na místě spáchání protiprávního jednání platí, že musí být splněny následující podmínky a to, že nestačí domluva, obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší, a s vydáním příkazového bloku. Pokud nejsou splněny výše uvedené skutečnosti, tak věc na místě příkazem (pokutou) řešit nelze a celá věc se oznamuje příslušnému správnímu orgánu, kterým je v tomto případě krajská hygienická stanice, která bude věc řešit v rámci správního řízení. Kolik případů v rámci správních řízení hygienické stanice vyřešili, nevíme a ani nám to nepřísluší jakkoliv komentovat.

Kolik pokut už jste od 1. září, kdy se roušky musejí nosit i v autobusech či tramvajích, vybrali? Jen připomenu, že v metru tato restrikce platí nepřetržitě od 17. března 2020.

Nemůžeme hovořit za Policii ČR, ale co se týče statistiky Městské policie hlavního města Prahy, pak konstatujeme, že pražští strážníci řešili od 1. září do pátku celkem 3.424 případů porušení mimořádných opatření a nařízení. Z tohoto počtu bylo 3.318 případů vyřešeno domluvou, v 98 případech byly příkazem na místě uloženy pokuty v celkové výši 20 tisíc Kč a osm případů bylo oznámeno správnímu orgánu. Nejčastěji se jednalo o porušení povinnosti mít zakryté dýchací cesty v prostředcích MHD, kvůli tomuto přestupku jsme celkem řešili 3.104 případů.

Neměli by strážníci kromě represí působit i preventivně? Mám tím na mysli, zda neuvažujete, že by byli vybaveni například gely či dezinfekcí, kterou by cestujícím rozdávali, zvláště když je každý den rekordní nárůst nemocných?

Z počátku krize jsme o tom skutečně uvažovali, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme organizací, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Primárně je to o zodpovědnosti každého občana České republiky a ochoty společnosti jako celku akceptovat omezení, která jsou nezbytná pro úspěšné zvládnutí pandemie a minimalizaci jejích dopadů na životy a zdraví obyvatel.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Eduard Šuster Městská policie hl. m. Prahy Praha Roušky a respirátory policie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy