ČR přestala výjimku u smluv na obchod se zbraněmi s Ruskem uznávat v roce 2019

Česká republika sama přestala výjimku pro plnění starších smluv na obchod s vojenským materiálem s Ruskem po zavedení sankčního režimu Evropské unie uznávat v roce 2019. V Bruselu také zahájila snahu o úplné zrušení výjimky. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Britský list The Daily Telegraph v sobotu uvedl, že Česko dodalo v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 14,3 milionu eur (349 milionů korun).

Podle deníku, který se odvolává na analýzu EU, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.

Evropská unie uvalila embargo na obchod s vojenským materiálem s Ruskem v roce 2014. V neděli ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka sdělil, že pokud Česko i poté dodalo nějaké zbraně Rusku, bylo to na základě smluv uzavřených před 1. srpnem 2014. Ministerstvo obrany nevydalo od roku 2014 žádné souhlasné stanovisko s vývozem významného materiálu do této země, uvedla pro ČTK vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

"Na obchod s vojenským materiálem s Ruskem existovala i po zavedení sankčního režimu EU v roce 2014 výjimka pro plnění starších smluv, uzavřených před srpnem 2014. Česká republika přestala sama tuto výjimku akceptovat již v roce 2019 a dokonce zahájila v Bruselu iniciativu mezi státy EU, která by tuto výjimku zcela zrušila," sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.

Česko podle resortu vojenský materiál do Ruska nevyváželo a nelicencovalo. Omezené licence na vývozy do země se týkaly pouze ručních zbraní pro civilní trh nebo lovecké či sportovní využití, uvedlo ministerstvo.

Co se týče exportu zboží dvojího užití, tedy takového, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby, Česko jej podle úřadu posuzovalo velmi přísně. Vyjádření ministerstva zahraničí pro gestorský orgán, kterým je Licenční správa MPO, mnohdy doporučovala negativní stanoviska právě proto, aby zboží nemohlo být zneužito pro potřeby ruského vojenského průmyslu, konstatovala mluvčí Do.

EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale podle The Daily Telegraph nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Odstranit mezery v embargu se podařilo až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.

Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie následovaná Německem, Itálií, Rakouskem a Bulharskem. Česko bylo na šestém místě.

Loni, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů Kč). O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe, i když bez přesných čísel pro jednotlivé země.

Související

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Opusťte Írán, vyzvala česká diplomacie občany

Ministerstvo zahraničních věcí v pátek varovalo české občany před cestami do Íránu. Úřad eviduje případy, kdy občané členských států Evropské unie byli v zemi zadrženi, vyšetřováni, případně i trestně stíháni na základě uměle vykonstruovaných podezření či obvinění. 

Více souvisejících

ministerstvo zahraničí Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy

Podle britského premiéra Rishiho Sunaka by měla první letadla s migranty odletět z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů, a od léta by měly být tyto lety pravidelné. Sunak to dnes oznámil během rozhovoru s médii během své cesty do Spojených států a Kanady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy