Kriminalita v Česku vzrostla. Přibylo vražd, zločinci jsou sofistikovanější

V Česku loni vzrostla kriminalita o 3,5 procenta na 199.221 trestných činů. Policie objasnila - tedy navrhla státnímu zástupci podání obžaloby - u 105.994 z nich, což představuje 53,2 procenta. Kriminalita stoupla ve všech krajích s výjimkou Libereckého a Zlínského. Vražd policisté řešili o 27 více než předloni - 143. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ředitel kriminální policie Michal Foit.

Nárůst kriminality o 6816 skutků označil Foit za nevýznamný. "Trend, který byl od roku 2013, kdy kriminalita meziročně klesala, samozřejmě nemohl jít donekonečna. Jednou musel přijít den, kdy se ten klesající trend zastaví a dojde k nějakému drobnému nárůstu. Není to nic dramatického, je to 3,5 procenta. Uvidíme, jak se kriminalita bude vyvíjet do budoucna dál," řekl novinářům.

Také zvýšený počet vražd není podle Foita v kontextu posledních pěti let zásadním vybočením z průměru, který se pohybuje kolem 135 až 140 případů ročně s objasněností okolo 97 procent. "Předloňský rok byl trochu extrémní tím, že došlo k dost zásadnímu poklesu (vražd) oproti předchozímu období," vysvětlil ředitel současný nárůst případů. Neobjasněno podle něj průměrně zůstane čtyři až pět vražd ročně.

Ze 143 trestných činů vražd bylo loni 81 dokonaných, 56 ve stadiu pokusu a šest ve fázi přípravy. Nejčastějším motivem zůstaly osobní vztahy, které sehrály roli u 74 vražd. U 12 případů šlo o loupežný motiv, čtyři vraždy byly na objednávku. Nejvíce se loni opět vraždilo v Praze, Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji.

Daří se nám vyhledávat více trestných činů! V uplynulém roce jich policisté odhalili vlastní činností přes 37 000. Z celkového pohledu vývoje kriminality pak byl rok 2019 druhým nejlepším v historii samostatné ČR. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě: https://t.co/5L2G4TcdS1 pic.twitter.com/OhggU8w7Rf

— Policie ČR (@PolicieCZ) January 16, 2020

Největší podíl trestných činů - 51,3 procenta - loni tradičně tvořily činy majetkové. Policisté objasnili zhruba čtvrtinu z nich. Násilná trestná činnost představovala 6,8 procenta ze všech kriminálních skutků a podařilo se ji vyřešit v 69 procentech případů. Nejčastějším násilným činem bylo úmyslné ublížení na zdraví. Mravnostních činů - tedy například držení dětské pornografie nebo znásilnění - bylo z celkového počtu 1,4 procenta a objasněny byly čtyři pětiny z nich.

Jedinou oblastí kriminality, kde policisté zaznamenali mírný pokles o 248 skutků na 12,3 procenta, byly hospodářské trestné činy, to znamená podvody nebo zpronevěry.

Loni rovněž pokračoval trend vzrůstající kybernetické kriminality. Těchto skutků bylo zaevidováno 8417, což je téměř čtvrtinu více než předloni. "Hodně trestných činů přechází do kyberprostoru, kde jsou páchány podvody nebo mravnostní trestná činnost," řekl k tomu Foit.

Upozornil také na to, že provedení trestných činů bývá promyšlenější než dřív. "Skupiny pachatelů jsou stále sofistikovanější, dochází k páchání trestné činnosti se zahraničním prvkem. Jedná se o skupiny zahraničních pachatelů, kteří se dopouštějí trestné činnosti jak na celém území České republiky, tak i směrem do zahraničí," popsal.

Z krajů vykázal nejvyšší meziroční nárůst zaevidované trestné činnosti Karlovarský, a to o 13,9 procent. Následoval Středočeský kraj s 6,3 procenta a Královéhradecký s 6,1 procenta. V hlavním městě kriminalita stoupla o 4,8 procenta.

Loni vzrostl i počet vyhlášených pátrání po lidech, a to zhruba o dva tisíce na 27.248. Přibližně 24 tisíc bylo následně odvoláno. Režim "dítě v ohrožení" vyhlásila policie ve 22 případech, přičemž všechny děti se podařilo nalézt v pořádku vyjma jednoho, které utonulo. Jednotka cíleného pátrání loni zadržela 55 hledaných lidí, z toho sedm v zahraničí.

Před loňským rokem se kriminalita v ČR naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325.000 trestných činů a více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.

Související

Vláda ČR

Česko přijalo nový akční plán. Má osm cílů, plnit se bude do roku 2028

Česko chce do roku 2028 zpřísnit boj proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Nový akční plán, který k tomu vláda přijala ve středu, má osm cílů, jejichž naplnění má pomoci s potíráním tohoto druhu kriminality i s osvětou veřejnosti. Kabinet mimo jiné také schválil rozšíření seznamu států, jejichž občané mají v Česku volný vstup na trh práce, o občany samostatné jurisdikce Tchaj-wan a schválil kandidaturu českého zástupce na pozici viceprezidenta Evropské investiční banky.
Policie ČR, ilustrační foto

Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku klesla

Kriminalita v Česku loni proti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153.233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět.

Více souvisejících

kriminalita Policie ČR Česká republika Vražda krádeže

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy