Stále není jasné, zda vláda vrátí armádě slibované peníze

Poslanci v prosinci převedli deset miliard korun z návrhu rozpočtu ministerstva obrany do rezervy. Vyhověli tak požadavku komunistů, kteří tím podmiňovali svou podporu státnímu rozpočtu. Ministerstvo obrany proto má na letošní rok k dispozici méně peněz než před rokem, a to 75,4 miliardy korun. Ohrožena by tím byla podle armády její modernizace.

Zástupci vlády po schválení státního rozpočtu oznámili, že peníze na začátku ledna obraně vrátí, stát se tak mělo hned na prvním zasedání 4. ledna. Babiš později řekl, že vláda s navrácením peněz do armádního rozpočtu i nadále počítá, stane se tak až později v lednu. Kabinet od začátku ledna jednal na třech řádných a třech mimořádných schůzích, materiál ale dosud projednán nebyl.

Poslední řádná lednová vládní schůze je naplánována na pondělí. Předcházet jí měla cesta Babiše za vojáky do Žatce, na které ho netradičně měla doprovodit i Schillerová. Součástí akce měla být kromě prohlídky zbraní a vybavení 4. brigády rychlého nasazení i tisková konference. Očekávalo se, že se na ní zástupci vlády k navrácení peněz vyjádří. Ministerstvo obrany ale dnes oznámilo její zrušení s odůvodněním, že návštěvu navrhl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), který se nakazil koronavirem, a nemůže se tedy zúčastnit. Uskutečnit se proto má v jiném termínu.

Oznámení znásobilo spekulace, že ani pondělní vláda se navrácením peněz zabývat nebude. Důvodem může být nesouhlas komunistů, kteří kabinet tolerují. "Věřím, že vláda nebude riskovat vypovězení toleranční smlouvy, nebo dohodovací řízení," sdělil dnes k možnému přesunu peněz na dotaz serveru Seznam Zprávy šéf komunistů Vojtěch Filip. Babiš ČTK na dotaz, zda se vláda bude v pondělí armádními penězi zabývat, neodpověděl.

Metnar v minulosti opakovaně řekl, že pokud by se začalo na armádě šetřit, podal by demisi. Serveru Seznam Zprávy dnes napsal, že veškerá jeho předchozí vyjádření platí. O tom, zda vláda v pondělí materiál projedná, nechtěl spekulovat.

Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek ČTK řekl, že úřad má již materiál připravený. Pokud by ho vláda odsouhlasila, ministerstvo by do dvou dnů předložilo ministerstvu financí rozpočtové opatření. Úřad by pak měl maximálně měsíc na jeho schválení. "Pokud se tak stane a rozpočet ministerstva obrany bude činit v říjnu jednomyslně vládou schválených 85,4 miliardy korun, bude možné pokračovat v modernizaci naší armády podle plánů," uvedl mluvčí.

Kdyby armáda o peníze přišla, muselo by podle Pejška ministerstvo přeplánovat výdaje. "Mandatorní a běžné výdaje jsou v podstatě dané, proto by se chybějících deset miliard projevilo zejména v oblasti investic, tedy na modernizaci Armády ČR," uvedl. Znamenalo by to zastavení nebo zpoždění velkých modernizačních projektů včetně nákupu nových pásových bojových vozidel pěchoty nebo děl, které armáda potřebuje, aby splnila své závazky vůči NATO. Pejšek také poukázal na dopad na český obranný průmysl.

Zakázky podle mluvčího není snadné pozastavit. "Proces armádních zakázek je specifický a od průzkumu trhu, přes specifikaci až do pořízení zabere několik let. Nelze pozastavit věci na nějakou chvíli. To by přišla práce vniveč, museli bychom v mnoha případech začít znovu a vojáci by techniku dostali třeba s pětiletým zpožděním," poznamenal. Poukázal na to, že v případě příchodu krize by zpoždění nebylo možné urychleně dohnat.

Pokud by se peníze do rozpočtu na obranu nevrátily, byl by ohrožen slib vlády vydávat letos na obranu 1,4 procenta HDP, loni to bylo asi 1,3 procenta HDP. Nereálné by také bylo dosáhnout v roce 2024 dvouprocentních výdajů na obranu, jak se ČR opakovaně zavázala v NATO.