Téměř tři stovky Čechů žádají o zapojení do ukrajinské armády

Ministerstvo obrany ČR eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla dnes na dotaz ČTK vedoucí tiskového oddělení Jana Zechmeisterová. Počet českých obyvatel, kteří chtějí pomoci ukrajinské armádě v boji s ruskou invazí, tak v porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zhruba na trojnásobek.

Zároveň ale odpovídá počtu zájemců, kteří se s žádostí o prezidentskou výjimku pro zapojení do cizí armády obrátili do středy na Pražský hrad.

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem ve čtvrtek dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Premiér uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení.

Zechmeisterová uvedla, že aktuální počet žádostí byl evidován k pátečním 12:00. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dnes ČTK na dotaz, zda a o kolik se zvýšil počet zájemců, kteří požádali Kancelář prezidenta republiky o výjimku pro účast v ukrajinské armádě, sdělil, že "je nutno se obrátit na ministerstvo obrany". Ve středu ČTK řekl, že se na Hrad obrátilo zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany.

Na ukrajinské velvyslanectví v Praze se podle jeho tiskové atašé Tetiany Okopné prozatím lidé obracejí jen s tím, že "chtějí získat více informací o službě v cizinecké legii, a to jak telefonicky, tak přes sociální sítě". Proto v současné době není možné přesně sdělit počet zájemců, uvedla Okopna.

Zájem o službu v cizích armádách se zvýšil po ruské invazi na Ukrajinu a poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby Ukrajině pomohli. Ministerstvo obrany žádosti posoudí společně s ministerstvy vnitra a zahraničí, teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláři prezidenta a prezidentovi samotnému. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku.

Do boje proti Rusku se přihlásilo téměř 20 tisíc cizinců

Téměř 20.000 zahraničních dobrovolníků se už ukrajinským úřadům přihlásilo do bojů proti Rusku. Oznámil to dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého jsou zájemci z 52 různých států světa.

"Momentálně jich je okolo 20.000, pocházejí převážně z evropských zemí," citovala agentura AFP šéfa ukrajinské diplomacie. Kuleba také uvedl, že chápe potřebu bojovat, mnohem důležitější je ale podle něj politická, ekonomická a vojenská pomoc západních zemí, zejména podpora vzdušné obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února ohlásil utvoření mezinárodní legie, která by ozbrojeným silám jeho země pomohla bojovat s Ruskem. Ukrajinská vláda v sobotu spustila webové stránky pro zájemce o službu v této cizinecké legii. Zájemci se mají hlásit na ukrajinských velvyslanectvích ve svých zemích.

O zapojení do bojů Ukrajinců proti ruským silám požádalo podle českého ministerstva obrany i 284 Čechů. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou, pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat o výjimku. Premiér Petr Fiala se s prezidentem Milošem Zemanem ve čtvrtek dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí; kolektivní souhlas podle něj udělit nelze, kvůli počtu žádostí nelze žádosti posoudit ani individuálně.

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Jako z filmu Terminátor. Frontovou linii na Ukrajině začínají ovládat drony a roboti

Bitevní pole na Ukrajině prochází v pátém roce ruské invaze nevídanou proměnou, která připomíná spíše vědecko-fantastický film než tradiční pozemní konflikt. Hlavní roli v tomto technologickém klání nyní hrají bezpilotní pozemní prostředky (UGV), které se staly symbolem moderní robotizované války. Od jara 2024 jejich využívání roste exponenciální řadou a mění způsob, jakým armády uvažují o strategii a ochraně lidské síly.

Více souvisejících

Armáda Ukrajina ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 34 minutami

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 1 hodinou

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 2 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 3 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 4 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 6 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 15 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy