Téměř tři stovky Čechů žádají o zapojení do ukrajinské armády

Ministerstvo obrany ČR eviduje 284 žádostí o zapojení se do ukrajinských ozbrojených sil, uvedla dnes na dotaz ČTK vedoucí tiskového oddělení Jana Zechmeisterová. Počet českých obyvatel, kteří chtějí pomoci ukrajinské armádě v boji s ruskou invazí, tak v porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zhruba na trojnásobek.

Zároveň ale odpovídá počtu zájemců, kteří se s žádostí o prezidentskou výjimku pro zapojení do cizí armády obrátili do středy na Pražský hrad.

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem ve čtvrtek dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Premiér uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení.

Zechmeisterová uvedla, že aktuální počet žádostí byl evidován k pátečním 12:00. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dnes ČTK na dotaz, zda a o kolik se zvýšil počet zájemců, kteří požádali Kancelář prezidenta republiky o výjimku pro účast v ukrajinské armádě, sdělil, že "je nutno se obrátit na ministerstvo obrany". Ve středu ČTK řekl, že se na Hrad obrátilo zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany.

Na ukrajinské velvyslanectví v Praze se podle jeho tiskové atašé Tetiany Okopné prozatím lidé obracejí jen s tím, že "chtějí získat více informací o službě v cizinecké legii, a to jak telefonicky, tak přes sociální sítě". Proto v současné době není možné přesně sdělit počet zájemců, uvedla Okopna.

Zájem o službu v cizích armádách se zvýšil po ruské invazi na Ukrajinu a poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby Ukrajině pomohli. Ministerstvo obrany žádosti posoudí společně s ministerstvy vnitra a zahraničí, teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláři prezidenta a prezidentovi samotnému. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku.

Do boje proti Rusku se přihlásilo téměř 20 tisíc cizinců

Téměř 20.000 zahraničních dobrovolníků se už ukrajinským úřadům přihlásilo do bojů proti Rusku. Oznámil to dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého jsou zájemci z 52 různých států světa.

"Momentálně jich je okolo 20.000, pocházejí převážně z evropských zemí," citovala agentura AFP šéfa ukrajinské diplomacie. Kuleba také uvedl, že chápe potřebu bojovat, mnohem důležitější je ale podle něj politická, ekonomická a vojenská pomoc západních zemí, zejména podpora vzdušné obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února ohlásil utvoření mezinárodní legie, která by ozbrojeným silám jeho země pomohla bojovat s Ruskem. Ukrajinská vláda v sobotu spustila webové stránky pro zájemce o službu v této cizinecké legii. Zájemci se mají hlásit na ukrajinských velvyslanectvích ve svých zemích.

O zapojení do bojů Ukrajinců proti ruským silám požádalo podle českého ministerstva obrany i 284 Čechů. Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou, pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat o výjimku. Premiér Petr Fiala se s prezidentem Milošem Zemanem ve čtvrtek dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí; kolektivní souhlas podle něj udělit nelze, kvůli počtu žádostí nelze žádosti posoudit ani individuálně.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

Více souvisejících

Armáda Ukrajina ministerstvo obrany

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

Pachatel útoku v Berlíně by se neměl skrývat v Česku, uvedla policie

Policie nemá informace, které by nasvědčovaly tomu, že by se pachatel sobotního útoku na Pride v německém Berlíně, po němž se pátrá, nacházel v Česku. Mladík s vazbami na vjel s dodávkou do lidí. Jedna žena zemřela, další lidé utrpěli zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy