Boj za transparentnost se vrací o roky zpět, komentuje TI verdikt unijního soudu

Podle Soudního dvora EU je zveřejnění jmen koncových vlastníků v evidenci skutečných majitelů zásahem do práva vlastníků na soukromí. Transparentnost měla zajišťovat směrnice EU, podle které mají být jména konečných vlastníků podniků uvedena v centrálních registrech spravovaných členskými státy, které budou přístupné vnitrostátním orgánům i veřejnosti.

Hospodářské noviny dnes informovaly o tom, že jedna lucemburská firma a jeden vlastník veřejný přístup k takovým informacím napadli kvůli přílišnému zásahu do soukromí. Soudní dvůr EU výtky uznal, evidence by měla být přístupná jen těm, kdo mají závažný důvod a právo do ní vstupovat, tedy zejména subjektům zmíněným v zákoně proti praní špinavých peněz, uvedly Hospodářské noviny.

Podle Chromého je rozhodnutí Soudního dvora EU poměrně nejednoznačné v tom, jak má EU zareagovat. "Tato nejednoznačnost je patrná i z dosavadního rozdílného přístupu některých členských států. Například Lucembursko nebo Rakousko uzavřelo své evidence skutečných majitelů s tím, že celou situaci zkoumají," poznamenal.

Oproti tomu Belgie či Irsko evidenci zavřely pro veřejnost, nicméně státní správa do ní má stále přístup a firmy jsou nadále povinné do evidence posílat aktuální údaje, uvedl Chromý. "Předpokládám, že členská sedmadvacítka v tuto chvíli aktivně debatuje o tom, jak si s nastalou situací poradit," doplnil. České ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČTK ohledně postupu ČR zatím nereagovalo.

Samotné rozhodnutí Soudního dvora EU podle Chromého vrací boj za transparentnost vlastníků společností, ale třeba i boj proti praní špinavých peněz v EU, o deset let nazpět. "Zároveň soud v rozhodnutí uvádí, že občanská společnost má mít právo znát skutečné majitele firem z důvodu veřejné kontroly. Proto předpokládám, že Evropská komise rychle zareaguje a stávající legislativu upraví tak, aby veřejná kontrola mohla být naplněna," doplnil analytik.