První letošní šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které proběhlo na přelomu ledna a února 2026, přineslo podrobný vhled do rozložení důvěry české veřejnosti vůči vrcholným politikům. Na vrcholu žebříčku popularity se s výrazným náskokem drží prezident republiky Petr Pavel. Tomu vyjádřilo důvěru 62 procent dotázaných, což z něj činí jediného politika v průzkumu, kterému věří téměř dvě třetiny občanů.
Prezident Pavel dominuje také v takzvaném indexu důvěry a nedůvěry, kde dosáhl kladné hodnoty +28. Z dat vyplývá, že jeho podpora je velmi silná zejména mezi voliči současné opozice, ale nečekaně vysokou důvěru požívá i u nevoličů, kde dosahuje 61 procent. Zajímavostí je také jeho pozice u příznivců hnutí Motoristé sobě, kde mu důvěřuje 48 procent respondentů.
Na druhé příčce se umístil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí ANO, kterému věří přesná polovina populace. Vojtěch si udržuje kladný index důvěry na hodnotě +18, což naznačuje, že u české veřejnosti stále požívá poměrně vysokou míru kredibility. První trojici nejdůvěryhodnějších tváří uzavírá jeho stranický kolega, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se 44 procenty.
Vládní hnutí ANO obsadilo i další přední pozice, ačkoliv u nich již začíná převažovat podíl nedůvěry. Ministryně financí Alena Schillerová i premiér Andrej Babiš se těší shodné důvěře 43 procent občanů. U obou politiků je však patrná silná polarizace společnosti; Babišovi nedůvěřuje 53 procent a Schillerové rovných 50 procent dotázaných, což oba řadí do skupiny politiků se záporným výsledným indexem.
Z řad současné opozice se nejlépe umístil předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Tomu deklarovalo důvěru 38 procent lidí, zatímco 52 procent mu nedůvěřuje. Podobné výsledky zaznamenali i další představitelé opozičních stran. Ministr školství Robert Plaga se těší důvěře 37 procent lidí a předseda Senátu Miloš Vystrčil 36 procent. Oba tito politici si navíc dokázali udržet kladný index důvěry, což znamená, že počet jejich příznivců převyšuje počet kritiků.
V první desítce se dále objevují jména jako Martin Kupka z ODS s 33 procenty nebo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, kterému věří 31 procent respondentů. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se pohybuje na hranici 30 procent důvěry, ovšem u něj je velmi výrazný podíl opačného tábora. Nedůvěřuje mu totiž 66 procent lidí, což z něj činí jednoho z nejhůře hodnocených politiků v šetření.
Spodní patra žebříčku důvěryhodnosti doplňují Marek Výborný za lidovce s 27 procenty a šéf Pirátů Zdeněk Hřib s 26 procenty. U Hřiba je situace podobná jako u premiéra Babiše, neboť mu nedůvěřuje nadpoloviční většina společnosti, konkrétně 54 procent. Ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka, reprezentující stranu Motoristé sobě, získal důvěru u 24 procent oslovených. Na chvostu se pak nachází předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s 13 procenty.
Zcela opačný žebříček, tedy žebříček nejvyšší nedůvěry, ovládl poslanec a čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek. Tomu nedůvěřuje rekordních 70 procent české veřejnosti, zatímco věří mu pouze pětina dotázaných. Turek tak dosáhl nejnižšího indexu v celém průzkumu s hodnotou -50. Za ním v míře nedůvěry následují již zmíněný Tomio Okamura a ministr Petr Macinka se 60 procenty nedůvěry.
Sociologové z CVVM upozorňují, že vnímání politiků je silně provázáno s volebními preferencemi respondentů. Zatímco u Petra Pavla je patrná široká podpora napříč různými tábory s těžištěm u bývalé vládní koalice, Andrej Babiš se opírá primárně o voliče ANO a SPD. Specifická situace panuje u stoupenců Motoristů sobě, u nichž je podíl důvěry k Petru Pavlovi a Andreji Babišovi téměř vyrovnaný.
Výzkum probíhal formou osobních rozhovorů na reprezentativním vzorku 1751 obyvatel České republiky starších 15 let. Autoři zprávy zároveň dodávají, že kvůli změně metodologie nejsou letošní výsledky přímo srovnatelné s daty z předchozích let. Šetření se zaměřilo na čtyři nejvyšší ústavní činitele, členy vlády a předsedy stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, kteří nemají vládní či ústavní funkci.
Související
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
průzkumy , Petr Pavel , Filip Turek , Petr Macinka , Tomio Okamura
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
před 2 hodinami
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
před 3 hodinami
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
před 4 hodinami
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
před 5 hodinami
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
před 5 hodinami
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
před 6 hodinami
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
před 6 hodinami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 7 hodinami
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 8 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 9 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 10 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 11 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 11 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 13 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.
Zdroj: Libor Novák