Česko by mělo dávat na obranu dvě procenta HDP, vláda je pro uzákonění závazku

Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. "Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena," uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Fiala loni opakovaně řekl, že cílem je vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024. Černochová dnes v té souvislosti připomněla, že původní vládní závazek vznikl ještě před válkou na Ukrajině a summitem NATO v Madridu, kde zaznívaly apely na navýšení obranných výdajů. "Povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení," uvedla. Kabinet revizi programového prohlášení chystá především kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi.

Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.

Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda. "Předpokládám, že je budeme i diskutovat na výborech pro obranu ve Sněmovně i Senátu. Měly by být nadčasové," řekla Černochová. Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.

Druhý balíček zákonů mění několik norem. Podle ministerstva nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu již v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. "Resort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím," vysvětlila Černochová. Úřad možná dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před dosažením těchto stavů. Využívat k tomu bude moct již existující informační systémy veřejné správy. Nyní požadované údaje mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení.

Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.